Toto do odpadu nikdy nelijte, varuje instalatér. Češi to dělají běžně a pak se diví, že je oprava stojí tisíce

Zbavit se nepotřebných zbytků, starých nápojů, omáček, olejů nebo třeba prošlých sirupů proti kašli je pro mnohé lidi snadné. Vylijí je totiž do dřezu nebo je spláchnou do záchodu. A ačkoliv se to tváří jako komfortní a rychlé řešení, právě tento zvyk se může ve finále pěkně vymstít. Do odpadu totiž patří jen to, pro co je primárně určen. 

Na potíže s odpady si mnoho lidí zadělává samo , ...

Trubky může ucpat i tekutina

Jedním z největších problémů odpadů v domácnosti je tuk a olej. Po smažení řízků, palačinek nebo po upečení masa ho spousta lidí jednoduše slije do dřezu. Na první pohled se zdá, že tekutý olej bez problémů proteče. Po vychladnutí nebo puštění studené vody ale v potrubí ztuhne a začne postupně tvořit na stěnách trubek nános. Na tuto lepkavou vrstvu se navíc nabalují i další nečistoty, třeba vlasy, zbytky jídla, kávová sedlina a podobně. S postupem času se tak v odpadech tvoří nepropustná zátka, přes kterou už se voda do kanalizace nedostane.

Prvním řešením této situace jsou chemické přípravky. Ne vždy se ale potrubí tímto způsobem úplně vyčistí. Další možností je pak mechanické čištění, které ale může starší nebo příliš úzké odtoky poškodit. Pokud nic nepomůže, je na místě zavolat instalatéra. Už jen jeho příjezd ale může stát stovky korun. A pokud se potrubí musí rozebrat, člověk se dostane i na tisíce. Přitom stačí po vaření slít oleje do PET lahve a jednoduše je vyhodit do popelnice určené právě na oleje. 

Oleje po vaření bychom měli slít do PET lahví , ...

Hrozba pro zdraví i přírodu

Další častou chybou je likvidace léků, kosmetických přípravků nebo chemikálií spláchnutím do toalety. Prošlé prášky, sirupy, dezinfekční prostředky nebo zbytky barev a ředidel by v kanalizaci rozhodně končit neměly. Ačkoliv tyto látky odpady pravděpodobně neucpou, následné problémy jsou ještě větší. Z čistíren odpadních vod se totiž dostávají do přírody a narušují nejen přirozené biologické procesy, ale například léky mohou ovlivňovat i odolnost bakterií vůči antibiotikům.

Některé chemikálie nebo léčiva navíc čističky úplně nezachytí. Do pitné vody, řek nebo podzemních vod se tak dostávají například zbytky antibiotik, hormonální antikoncepce, ale i nebezpečné chemické látky, které například patří mezi jedy či potenciální karcinogeny. I zde je přitom řešení velmi jednoduché. Všechny nespotřebované léky ukládejte například do igelitové tašky a po cestě kolem lékárny je zde zdarma odevzdejte. Pokud se potřebujete zbavit nějakých chemikálií, vhodným řešením je odvoz do sběrného dvora. 

Správná likvidace odpadu chrání vaši peněženku i přírodu

Kromě olejů, tuků a chemikálií je třeba myslet i na další věci, které se do kanalizace často dostávají. Do záchodu nepatří třeba vlhčené ubrousky, vatové tyčinky, tampony, ale ani papírové kapesníky a utěrky. Tyto materiály sice na první pohled vypadají jako papír, ale nerozkládají se tak rychle jako toaletní papír. Namotávají se na sebe, vytvářejí neprůchodné shluky a ucpávají nejen vaše potrubí, ale také čerpadla v obecních čističkách odpadních vod.

Zbytky jídla patří do koše nebo na kompost. Kávová sedlina se v potrubí chová jako abrazivní materiál a přispívá k tvorbě již zmiňovaných zátek. Její místo je v kompostu, kde poslouží jako skvělé hnojivo. Ochrana potrubí není jen otázkou pohodlí a prevence drahých oprav, ale také odpovědnosti k životnímu prostředí. S trochou přemýšlení a změnou návyků můžeme zabránit zbytečným škodám a udržet naši kanalizaci i přírodu v čistotě.