Babišův plán s ČEZem vypadá na kšeft století. Ve hře je jedna z největších privatizací od divokých devadesátek
ČEZ je největší energetickou skupinou v Česku. Česká republika aktuálně vlastní prostřednictvím Ministerstva financí téměř 70 procent akcií společnosti. Vše ale směřuje k získání stoprocentní kontroly státu nad výrobní částí skupiny. Nebo se vlastně jedná o největší privatizaci od 90. let?
Sledovat v Google Zprávách
Po roce 1989 v Československu a následně v Česku proběhla malá a velká privatizace a dvě oficiální vlny kupónové privatizace. Šlo o proces převodu státního majetku do soukromých rukou po pádu komunismu, s nímž je však dodnes spojena jistá pachuť a který stále budí vášně. Jeden z kroků nynější vlády přitom podle některých názorů vrací Česko do „divokých devadesátek“. Existují i ohlasy, které říkají, že premiér Andrej Babiš (ANO) rozjíždí kšeft století.
Vláda pomalu roztáčí kšeft století
„Uděláme kroky k získání stoprocentní kontroly nad výrobou ve skupině ČEZ. Výkup akcií nepůjde skrze výdaj státního rozpočtu, ale vlastním výkupem společnosti ČEZ. To nám otevře dveře k tomu, abychom mohli investovat do dalších jaderných bloků a plynových zdrojů a abychom měli v krizových obdobích vliv na ceny energií. Současně tím stát získá vysoce hodnotná aktiva. Nabídnutá cena a zacházení s minoritními akcionáři ČEZ budou obvyklé podobným transakcím na vyspělých kapitálových trzích,“ stojí v programovém prohlášení současné vlády.
Vláda Andreje Babiše už přitom dříve uvedla, že chce dosáhnout zestátnění výroby ČEZ ve stávajícím volebním období, tedy do roku 2029. „Náš plán je získat kontrolu nad výrobou, neohrozit ČEZ a hrát fér vůči všem akcionářům,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Tento krok, o kterém uvažovala už minulá vláda Petra Fialy (ODS), se některým odborníkům jeví celkem pozitivně, jiným spíše negativně. Minimálně jde vzhledem k současné podobě o postup vcelku kontroverzní.
Vláda chce mít stoprocentní kontrolu nad ČEZ
, Photo Nature...
Zestátnění, nebo privatizace?
Aktuálně drží stát 69,78 % akcií ČEZu. Zbytek vlastní drobní investoři a právnické osoby. Vláda však chce jejich podíly pozvolna vykoupit, čemuž se říká postupné zestátnění. Nakonec by tedy stát byl stoprocentním vlastníkem. Následně by si skupina ponechala výrobní část, zatímco v oddělené společnosti zahrnující zákaznické a další nevýrobní aktivity by si ČEZ ponechal alespoň 51% podíl. Až 49 procent by následně mohlo být nabídnuto investorům. Proto někteří odborníci nehovoří o zestátnění, ale o privatizaci. Valná hromada ČEZ už v červnu 2026 schválila první klíčový krok – oddělení nevýrobních aktivit do nové dceřiné společnosti.
Může jít o zbytečný experiment
Je zjevné, že stát nebude prodávat tu samou firmu, kterou stoprocentně ovládne. Podle některých odborníků přitom půjde o jednu z největších privatizací státního majetku od „divokých devadesátek“. Kritici namítají, že soukromý sektor dostane zisková aktiva a stamiliardy za výkup akcií a stát si ponechá oblast výroby energie, která je dost riziková. Proč? Je totiž spojená s koncem uhlí, revitalizací dolů a obrovskými investicemi do nových elektráren.
Mezi kritiky patří i někteří ekonomové, včetně dvou bývalých guvernérů České národní banky (ČNB), kteří proti plánu vlády protestují. Podle nich se jedná o drahý a zbytečný experiment, na němž vydělají malí akcionáři, kteří ve skutečnosti mnohdy nejsou tak úplně malí. Skeptický k celému „projektu“ je i miliardář a tříprocentní vlastník ČEZu Pavel Tykač, jehož druhá manželka Ivana mimochodem chce, aby bezdětní platili vyšší odvody a pracovali déle. Jenže pro vládu zůstává i přes všechna úskalí jedna nesporná výhoda – bude vlastnit klíčové české elektrárny včetně jaderných bloků.
