Při pořízení nové televize se zaměřte na tyto dva údaje. Nekoupíte pak zbytečně předraženou věc

Velikost a rozlišení 

Při výběru televizoru budete v první řadě řešit nejspíš jeho velikost. Abyste ji ale zvolili správně, zamyslete se nejprve nad rozlišením obrazu. Minulá generace televizí mívala rozlišení Full HD (1920 × 1080px), ve kterém dodnes běží i mnoho filmů a starších pořadů. Pokud byl monitor příliš velký, museli jste od něj sedět dál, protože zblízka byste v obrazu zaznamenali „kostičky“. V malých obývácích tedy Full HD s velkou úhlopříčkou moc nefunguje. 

Dnes už jsou ale standardem televize s rozlišením 4K neboli Ultra HD (3840 × 2160px). U nich je naopak žádoucí, abyste si k nim sedli blíže a obraz si opravdu vychutnali. Dokonce i obrazovka s úhlopříčkou 75", která už odpovídá domácímu kinu, snese sledovací vzdálenost pouhé 2 až 3 metry. I pro stísněný obývák tedy můžete v klidu zvolit úhlopříčku mezi 55" nebo 65" a nic tím nezkazíte. 

Menší televize se starším Full HD rozlišením se vyplatí koupit spíš na chatu nebo jako doplňkový přijímač do ložnice, kam nechcete pořizovat nic drahého. Naopak dejte pozor na drahé televize s rozlišením 8K. Prodejci vás mohou lákat na bombastickou kvalitu obrazu, je to ale jen marketingový tah, protože v 8K v současné době existuje velmi málo obsahu – a ještě nějakou chvíli to tak zůstane. Většina filmů a seriálů na streamovacích platformách typu Netflix je přenášena v kvalitě 4K či dokonce nižší, a 8K televize musí chybějící detaily uměle dopočítávat. To může obraz paradoxně spíš zhoršit. 

Lidé si často koupí dražší televizor, než potřebují. , ...

Obnovovací frekvence

Druhým parametrem, kvůli kterému se často zbytečně přeplácí, je obnovací frekvence. Vyjadřuje se v Hz a udává, kolikrát za sekundu se obraz překreslí. Obecně platí, že čím více Hz, tím bude pohyb na obrazovce plynulejší. Pro běžné sledování filmů, seriálů a zpráv postačí 50/60 Hz, zatímco 100 Hz a více ocení fanoušci sportovních utkání a zapálení hráči videoher. Je tedy důležité si nejprve uvědomit, k čemu vám televizor bude sloužit, abyste zbytečně nezaplatili víc, než je nutné. 

LED, QLED, OLED – jak se v nich vyznat

Tyto zkratky mohou být pro běžného kupujícího matoucí, tak si je pojďme stručně vysvětlit. LED monitory jsou v podstatě klasické LCD panely podsvícené LED diodami. V současné době jde o nejběžnější a cenově dostupnou variantu, která nabízí solidní obraz pro běžné sledování. 

Vylepšenou verzí technologie LED je pak QLED, se kterou se často setkáte u Samsungu. Ta využívá tzv. kvantové tečky, díky nimž obraz nabízí širší barevné spektrum a bez problémů v něm uvidíte všechny detaily i ve světlé místnosti bez stažených rolet. 

OLED funguje na jiném principu: Každý pixel svítí sám, takže se může zcela vypnout a vytvořit dokonalou černou barvu, kterou na jiných panelech neuvidíte. Barvy jsou na OLED obrazovce obecně přirozenější a kontrast je ostřejší, za tuto špičkovou kvalitu si ale připlatíte. Opět jde o variantu, kterou zvolí spíš fajnšmekr či gamer než babička sledující telenovely. 

Všechny moderní televize jsou už chytré. , ...

Chytré funkce a aplikace

Snad všechny moderní televizory na trhu jsou dnes už „chytré“, což zjednodušeně znamená, že se umějí připojit k internetu, čímž získají přístup ke streamovacím platformám a aplikacím. V praxi tak na nich můžete sledovat třeba Netflix, YouTube, HBO Max, Disney+ nebo iVysílání bez toho, abyste si kvůli tomu museli pořídit zvláštní přístroj. 

Každý výrobce používá vlastní operační systém. U LG to bývá webOS, u Samsungu Tizen, další značky využívají Android TV nebo Google TV. Rozdíly jsou v množství nabízených aplikací i v rychlosti navigace a přehlednosti obsahu. Při koupi vás nicméně bude nejvíce zajímat, zda televizor podporuje konkrétní platformy, které chcete sledovat.

V obchodě se vždy vyplatí promluvit s personálem a nechat si poradit typ televizoru, který bude přesně odpovídat účelu, za jakým ho pořizujete. V každém případě nemá smysl přeplácet za nejšpičkovější přístroj, když vám jde jen o sledování filmů a zábavných pořadů.