Děti si do škol nosí staré brambory, žehličky i živou rybičku v sáčku s vodou. Do Česka dorazil nový trend, ze kterého šílí vyučující i rodiče
Na sociálních sítích se šíří trend ze zahraničních škol, který se postupně objevuje i u českých žáků. Na videích sedí skupina teenagerů v kruhu a jeden po druhém vytahují z batohu náhodné předměty, které by tam nikdo nečekal: žehličku, balení párků, ale i zvířata. Trend z amerických škol působí nevinně, některé předměty v batozích ale do školy zkrátka nepatří.
Jak hra funguje
Teenageři sedí v kruhu, každý má v puse doušek vody a jeden po druhém vytahují z batohu věci, které do školy nepatří. Kdo se jako první rozesměje a vyprskne vodu, prohrál a video s jeho porážkou pak putuje po sociálních sítích.
Každý si přinese jeden nečekaný předmět, kterým se snaží ostatní rozesmát. V jednom z nejsledovanějších videí sklidil největší smích plyšový Super Mario. V dalších se objevily například i startovací kabely, brambory, robotické vysavače nebo maska buldočka. Největší smích vyvolá situace, kdy dva účastníci nezávisle na sobě přinesou to samé, například žehličku nebo právě párky. Vtip spočívá právě v kombinaci školního prostředí a snahy zadržet smích.
Trend generace TikToku
Americké školy už přitom princip dávno znají jako show and tell, při kterém děti přinesou předmět z domova a představí ho před třídou. Soutěž z něj ale udělala až kamera. Rozšířil se natolik, že vznikl instagramový účet, který sbírá nejoblíbenější klipy. Řada známých videí pochází od tiktokera eliblair._, jehož první video z letošního ledna má přes milion zhlédnutí.
Ze škol se trend přesunul i do kanceláří, kde náhodné předměty odhalují dospělí, a na TikToku nechybí ani videa učitelů ze sboroven. Dostal se také do dalších zemí včetně Česka, kde se na YouTube objevují videa českých žáků.
Sáček s živou rybičkou
V části videí se z batohu vynoří i sáček s vodou a v něm rybička. Nejde o ojedinělý nápad, z nošení rybiček se stal trend v trendu. TikTok už nabízí „rybu v sáčku“ jako samostatné související hledání a jedno video dokonce vyhlašuje vítězem toho, kdo do školy přinesl sedm zlatých rybiček. Autoři videí do popisku často připisují, že žádná ryba nebyla při natáčení zraněna. Už samotné ujišťování ukazuje, že žáci tuší, kde je hranice.
Podle zákona na ochranu zvířat proti týrání ale nesmí být zvíře prodáno ani darováno dítěti mladšímu 15 let bez souhlasu rodičů. U živých ryb je navíc otázkou, jestli jim děti během cesty do školy a natáčení zajistí vhodné podmínky. Jestli rodiče o rybičce v batohu vědí a zda v sáčku netrpí, z videí poznat nejde.
Co na to rodiče a učitelé
Pro učitele jsou podivné předměty v lavicích zdrojem historek: americká učitelka Shay Nielsen na TikToku vyzvala kolegy, aby se podělili o nejbizarnější věc, kterou žák přinesl do školy. Odpovědi zahrnovaly zásnubní prsteny, hady i peníze na nájem. Šlo ale spíš o kuriozity, které se obvykle daly vyřešit v tichosti.
S trendem se z nich stala hra, ve které jde právě o to, aby předmět vidělo co nejvíc lidí, a učitelům tak přibyly starosti, které jim na klidu nepřidají. Hra se odehrává přímo ve škole a vyučující pak musí řešit, co s předmětem, který do třídy nepatří, udělat. A protože se všechno natáčí a podle výzkumu E-Bezpečí Univerzity Palackého používá TikTok 72 % žáků, nikdo neví, kde video skončí a kdo všechno v něm bude, třeba i samotný učitel.
Rodiče se o trendu zase často dozvědí, až když doma chybí žehlička nebo obyvatel akvária, případně až když video s jejich dítětem začne kolovat po sítích. Neznamená to ale, že by o online životě svých dětí nevěděli nic. Nová studie Masarykovy univerzity u dospívajících ve věku 11 až 14 let zjistila, že 78 % z nich sdílí s vrstevníky vlastní fotografie a 72 % fotografie prozrazující aktuální polohu. O těchto aktivitách mají rodiče ovšem většinou přehled. O sdílení citlivějších informací ale neví zhruba polovina rodičů, stejně jako o agresivních a nevyžádaných zprávách, které někdy dostalo 41 % dětí. Právě na tuhle mezeru začínají reagovat už i platformy. Co si dítě ráno hodí do batohu, ale žádná aplikace neohlídá.
Zákaz nepomůže
Paradoxem trendu je, že generace, o které se říká, že ve škole nevydrží ani 45 minut dávat pozor, se baví hrou starou jako škola sama: snaží se nerozesmát. Zakazovat ji nemá smysl, ale domluvit se na pravidlech rodič s dítětem může. Co chce dítě z domu vzít, ať nejdřív ukáže. Cenné věci, nože nebo nářadí do batohu nepatří a zvířata už vůbec ne. U takové hry je pro rodiče nejlepší zasmát se taky a až potom se zeptat, co v batohu vlastně bylo.





Sledovat v Google Zprávách














































