Kuchyňská past: V tomhle koutě se drží více bakterií než na záchodovém prkénku

Co se týče bakterií, značná část lidí má největší obavu ze záchodu nebo koupelny. Je to ovšem právě kuchyně, která může v souvislosti s těmito mikroskopickými organismy představovat největší nebezpečí. Jedná se totiž o místnost, kde se připravuje jídlo, schází se rodina a celkově se zde odehrává významná část každodenního života. Pravděpodobnost, že v ní přijdete do styku s nebezpečnými bakteriemi, je tím pádem ve srovnání s ostatními místnostmi poměrně vysoká. I když se navíc může na první pohled zdát, že kuchyni udržujete v čistotě, existují v ní místa, která mohou být přímo líhništěm bakterií. O která místa se konkrétně jedná a jak eliminovat mikrobiologická rizika, která na vás v této místnosti mohou číhat?

Dřezové sifony: Přehlížené ložisko bakterií 

Dřez je každodenně vystavován celé řadě rozličných zbytků potravin a častým změnám teploty. To společně s vysokou mírou vlhkosti, která v něm panuje, představuje velice vhodné prostředí pro bakterie. Na druhou stranu jej většina lidí pravidelně umývá, což množství bakterií redukuje. 

To samé ovšem v mnohých případech neplatí o dřezovém sifonu. Do něj sice všechny organické zbytky odcházejí, avšak s jeho čistěním to je již poměrně náročné. Proto se z pohledu bakterií nebo plísní jedná o naprosto dokonalé prostředí pro množení. Toto tvrzení potvrzují i některé vědecké výzkumy. 

Například podle studií, které byly publikovány v odborných mikrobiologických časopisech, se v odtoku dřezu a především sifonu často nachází vysoké množství bakterií rodu Escherichia coli, Salmonella nebo Listeria. Jedná se o stejné druhy bakterií, které mohou způsobit velmi vážné střevní infekce. 

Riziko spočívá především v tom, že při běžném umývání nádobí se mohou mikroskopické kapénky s těmito nebezpečnými mikroorganismy rozstříknout z dřezového sifonu do okolí. Při tom mohou dopadnout buď na pracovní plochu, nebo dokonce přímo do jídla a kontaminovat jej. 

Z dřezového sifonu se bakterie mohou dostat do dřezu či dokonce rovnou do jídla. , ...

Jak se o dřezový sifon starat, abyste riziko kontaktu s bakteriemi snížili?

K tomu, abyste zabránili množení bakterií, vám mohou pomoci následující opatření:

• V první řadě je vhodné sifon jednou za dva měsíce (ideálně však častěji) demontovat a důkladně mechanicky pročistit. Při jeho čistění nezapomínejte na dodržování základních hygienických opatření. Mějte vždy nasazené gumové rukavice a po dokončení prací si pečlivě umyjte ruce. 

• Čas od času promyjte dřezový sifon horkou vodou s příměsí octa nebo jedlé sody. Ty by měly pomoci odstraňovat a rozkládat organické látky, které mohou sloužit jako líhniště pro bakterie. 

• Pokud to není nezbytné, snažte se vyvarovat příliš častému používání agresivních chemických čističů. Ty se sice zpravidla dokážou vypořádat s nebezpečnými bakteriemi, avšak zároveň mohou dlouhodobě poškozovat povrch dřezového sifonu. Navíc nejsou šetrné vůči životnímu prostředí.

Pozor si dejte i na spáry kolem dřezu

Kromě dřezových sifonů je vhodné se zaměřit rovněž na spáry kolem dřezu, v nichž se hromadí vlhkost a organické zbytky. V silikonovém těsnění navíc časem nezřídka vznikají mikroskopické trhliny, které se špatně čistí a mohou bakteriím nabídnout velice přívětivé podmínky k životu. 

Důležité je tedy čistit spáry velmi důkladně. Toho lze docílit především použitím kartáčku a jemného dezinfekčního prostředku. Po každém mytí nádobí pak nezapomínejte na usušení plochy okolo dřezu. 

Houbičky a utěrky

Vysoké nebezpečí pak představují houbičky a utěrky. Některé studie ukazují, že v houbičkách na nádobí se často nachází více bakterií než na záchodovém prkénku.

Houbička na nádobí může být přímo líhništěm bakterií. , ...

Jelikož se houbičky používají k mytí nádobí, na které se následně pokládá jídlo, jde skutečně o velmi znepokojivé zjištění. 

Z toho důvodu odborníci doporučují, abyste houbičku na nádobí i utěrky měnili minimálně jednou týdně. Ideálně je však tuto frekvenci navýšit. Mezi použitími je potom žádoucí tyto kuchyňské pomocníky pečlivě vymačkat a usušit.  

Pokud z jakéhokoliv důvodu nemůžete houbičky měnit každý týden, je důležité je alespoň dezinfikovat. To lze učinit například jejich vyvařením ve vroucí vodě.