Jak mít doma pocitově až o 3 stupně tepleji bez přitápění: Problém nemusí být ve špatných oknech ani v topení

Při extrémním vysušení vzduchu můžeme zbytečně utrácet za vytápění. Přitom vyřešení suchého vzduchu v interiéru a správná relativní vlhkost dokáže zvednout pocitovou teplotu až o 3 stupně bez nutnosti zvýšeného vytápění. Tepelný komfort lze přitom velice snadno ovlivnit.

Zrádná rovnice tepelného komfortu

Lidské tělo nevnímá absolutní hodnotu na pokojovém teploměru, ale právě zmíněnou pocitovou teplotu. Podle aktuálních poznatků se tepelná pohoda v interiéru skládá ze čtyř hlavních faktorů, které se samozřejmě vzájemně ovlivňují. Tím prvním je samotná teplota vzduchu, dále jsou to povrchové teploty okolních stěn a předmětů, rychlost proudění vzduchu a samozřejmě i jeho relativní vlhkost. Pokud jeden z těchto parametrů výrazně klesne, začne se to projevovat pocitem chladu, i když topení běží naplno.

Například v panelových domech nebo nezateplených cihlových budovách jsou v zimě obvodové zdi obecně velice chladné. Tento chlad doslova sálá do místnosti a snižuje i výslednou pocitovou teplotu. Pokud je navíc v místnosti průvan kvůli netěsnícím oknům, pocitová teplota se dále snižuje vlivem proudění vzduchu. Největším a nejvíce opomíjeným viníkem zimního diskomfortu je v českých domácnostech vlhkost.

Nadměrná vlhkost v interiéru je vysoce riziková. , ...

Jak vlhkost ovlivňuje pocitovou teplotu

Vztah mezi vlhkostí vzduchu a pocitem tepla úzce souvisí s termoregulací lidského těla. Dobře si to můžeme představit na letním počasí. Zatímco při vysokých teplotách a suchém vzduchu může být horko ještě relativně snesitelné, při stejné teplotě a vysoké vlhkosti se často cítíme jako v prádelně. Vzduch je dusný a horko vnímáme mnohem intenzivněji. Teploty mohou být úplně stejné, ale pocitová teplota pro naše lidské tělo je výrazně odlišná. Suchý vzduch v zimních interiérech urychluje odpařování potu z lidské pokožky a tento proces odebírá tělu teplo. V extrémně suchém prostředí může člověk vnímat teplotu 22 °C jako nižší, než ve skutečnosti je. Podle některých odhadů může být rozdíl v pocitové teplotě za určitých podmínek až 3 °C.

Naopak vlhčí vzduch funguje jako tepelný izolant a zpomaluje odpařování vlhkosti z kůže, což známe právě při zmíněném efektu prádelny, když je v létě vlhko a horko. Zvýšení relativní vlhkosti v přesně vymezených mezích dokáže zvednout pocitovou teplotu až o několik stupňů. V praxi to může přinést úsporu až 6 % nákladů na vytápění na každý snížený stupeň Celsia. U průměrné domácnosti v rodinném domě může jít až o tisíce korun ročně.

Nesmí se to přehnat

Vlhkost vzduchu v interiéru může být doslova dobrý sluha, ale zlý pán. Pokud bychom to s ní přehnali, riskujeme problémy, plísně a orosená okna. Podle doporučení by se relativní vlhkost vzduchu měla v obytných místnostech pohybovat v rozmezí 40 až 50 %. Tento interval zajišťuje optimální kompromis mezi ochranou dýchacích cest, dostatečným pocitem tepla a ochranou stavebních konstrukcí nebo nábytku. Pokud by vlhkost klesla pod 30 %, můžeme to pocítit vysychajícími sliznicemi a zvýšeným pocitem chladu.

Překročení hranice 50 až 60 % je v zimním období naopak velice nežádoucí. Teplý a vlhký vzduch při styku s chladnými povrchy vytváří potíže. Především jsou to okenní tabule nebo nezateplené rohy stěn, kde teplota povrchu klesne pod rosný bod. Vlhkost se jednoduše sráží do kapalného skupenství, což může být spouštěčem růstu toxických plísní.

Přesné měření je základ

Před pořízením drahých zvlhčovačů je nezbytné zjistit reálný stav vzduchu v bytě. K tomu slouží vlhkoměr, který je často v kombinaci s teploměrem. Jednoduchý přístroj v hodnotě několika stokorun by měl být základem pro měření a zjištění konkrétní situace.

Aby bylo měření reprezentativní, musí být přístroj umístěn na správném místě. Nikdy se nedává na okenní parapet nebo radiátor, také ne do těsné blízkosti dveří. Nejlepší je umístit jej do výšky očí na vnitřní stěnu místnosti mimo dosah slunečních paprsků. Jakmile vlhkost klesne pod 40 %, je dobré ji zvýšit třeba jen sušením prádla v místnosti. Při vysokých hodnotách je nutné naopak řešit její snížení.