Termostat sám o sobě náklady na vytápění nesníží. Důležitější je správné nastavení teploty, když nikdo není doma

Termostat je jakýmsi mozkem topného systému v domácnosti. Neustále sleduje a hlídá teplotu v místnosti a dokáže automaticky zapnout či vypnout kotel, podlahové vytápění nebo dokonce i klimatizaci. Neobejde se ovšem bez správného naprogramování. 

Ideální nastavení teploty v době kratší nepřítomnosti

Před odchodem do práce je vhodné snížit teplotu o 3 až 5 °C oproti komfortnímu stavu. Ideálně by mělo jít o teplotu 16–17 °C. Vyvarujte se ovšem úplného vypnutí topení a nikdy nenechávejte dům vychladnout pod 15 °C. To samé platí i v případě víkendové nepřítomnosti.

Na kolik nastavit teplotu v době dovolené

Při delší nepřítomnosti je vhodné snížit teplotu v domácnosti přibližně na 18–15 °C. Konkrétní nastavení závisí na typu stavby, kvalitě zateplení a způsobu vytápění. V dobře zateplených domech může být možné udržovat teplotu na spodní hranici tohoto rozmezí, zatímco ve starších nezateplených objektech nebo v domácnostech se zvýšenou vlhkostí je vhodné ponechat teplotu vyšší. Přílišné ochlazení interiéru totiž může zvýšit riziko kondenzace vlhkosti a vzniku plísní.

Rizika dlouhodobějšího vypnutí topení

Úplné vypnutí topení může způsobit výrazné ochlazení konstrukcí a následné vytápění může trvat dlouho. Vhodnost takového postupu závisí na typu budovy a topného systému. Přináší velká rizika nejen pro peněženku, ale také pro samotnou stavbu. Stěny v takovém případě postupně chladnou, a jakmile teplota v interiéru klesne pod kritickou mez, začne se to negativně projevovat. Voda v trubkách, jako je vodovod či topný systém, při poklesu teplot pod nulu snadno zmrzne. Jelikož se led rozpíná, může dojít k roztrhnutí potrubí. Následné škody mohou být značné. V nepos­lední řadě je tu také riziko vzniku plísní. Kromě toho i elektronika a některé domácí spotřebiče špatně snášejí extrémní chlad a následnou kondenzaci vlhkosti při zapnutí.

Dlouhodobé nastavení na příliš nízkou teplotu může způsobit plíseň. , ...

Výpočet úspory nákladů v případě snížení teploty

Snížením teploty o 1 °C lze ušetřit přibližně 6 % nákladů na vytápění.

Modelový příklad:

Rodina za vytápění (plynem, elektřinou či dálkovým teplem) utratí 40 000 Kč ročně. Rozhodne se snížit průměrnou teplotu v domácnosti o 2 °C (např. z 22 °C na 20 °C):

Úspora: 40 000 × 0,06 × 2 = roční úspora 4 800 Kč

Jak pomoci termostatu maximalizovat úsporu

V obývacím pokoji stačí 20–21 °C, v ložnici, v kuchyni i na chodbách pak 16–18 °C. Použitím chytrého termostatu lze dosáhnout celkové úspory až 20–30 % nákladů za rok, jelikož systém topí pouze tehdy, kdy je to opravdu nutné. Tato varianta umožňuje sledovat na dálku, co se doma děje. V případě překročení některých kritických hodnot na to majitele jednoduše upozorní. Z dlouhodobého hlediska se investice do chytrého termostatu rozhodně vyplatí. Chytrá hlavice radiátoru dokáže ušetřit až 30 % nákladů na vytápění. Její instalaci zvládne doma každý.

Jak je to v paneláku, kde zdi vyhřívají i sousedé

Jiná situace nastává v případě bydlení v paneláku. Není ale vhodné spoléhat se za každé situace na sousedy jako hlavní zdroj vytápění. Vypnutím topení je sice možné snížit spotřebu na vlastním bytovém měřidle, ale soused vedle musí topit o to intenzivněji, aby svou teplotu udržel. Navíc část nákladů na vytápění platí všichni obyvatelé domu bez ohledu na to, kolik skutečně topí. Jde o takzvanou základní složku, která zpravidla tvoří 40–60 % celkových nákladů a rozpočítává se podle započitatelné podlahové plochy bytu. Zbývající část představuje spotřební složka, při jejímž rozúčtování se zohledňují údaje z měřidel nebo indikátorů vytápění a zákonem stanovená pravidla.

 Při vytápění domu dodržujte pravidlo 21–18–16. Jinak vás topení může stát zbytečně tisíce korun navíc.