HLAVNÍ STRÁNKADOMÁCÍZAHRANIČNÍOBNOVITELNÉ ZDROJEELEKTROMOBILITAVODÍK

Čeští zemědělci hospodaří stále ekologičtěji, pomáhá to půdě i včelám

Autor: Markéta Bártová
  
Markéta Bártová
12. 10. 2021 ▪ 16:49

Čeští zemědělci stále více myslí na přírodu a krajinu, stále větší část půdy totiž osazují takzvanými meziplodinami. Ty pomáhají půdě s regenerací a jsou vítanou pastvou pro opylovače.

Jetel inkarnát
Jetel inkarnát
Foto: nicholas_coder / Pixabay

Čeští zemědělci v posledních letech stále více začínají myslet na šetrný přístup k přírodě a krajině. V posledních 10 letech totiž v tuzemsku výrazně vzrostl počet zemědělských ploch, na kterých zemědělci pěstují takzvané meziplodiny. Je to dáno větším zájmem zemědělců o kvalitu půdy ale hlavně dotacemi.

Meziplodin bude víc, statistiky nejsou úplné

Podle Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU) jsou takzvané meziplodiny osévány na přibližně 140 tisících hektarech orné půdy. To je sice jen zhruba pět procent její celkové výměry avšak přínos tohoto způsobu hospodaření s půdou je výrazný. Osetím meziplodin jako je jetel inkarnát, hořčice bílá nebo svazenka vratičolistá totiž dochází k jakési regeneraci půdy a zároveň jejímu zelenému hnojení.

Podle odborníků z MENDELU je ale plocha osetých meziplodin nejspíš i větší, velká část této plochy ale není v rámci statistik evidována. Stále větší množství zemědělců si totiž důležitost kvalitní půdy uvědomuje a tak meziplodiny využívá i bez toho, aby na ně žádali o dotace.

„Zemědělství je v současné době veřejností většinou kritizováno za znečišťování životního prostředí hnojivy a pesticidy, za velké lány řepky, emise skleníkových plynů z chovu skotu a za řadu dalších věcí. Některé kritiky jsou v tomto směru oprávněné, pěstování meziplodin je ale jednoznačně pozitivním jevem, který navíc obohacuje krajinu jako celek,“ uvedl Vladimír Smutný z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

Ochrání půdu ale pomůže i hmyzu včetně opylovačů

Meziplodiny jak již bylo řešeno jsou významné nejen pro zemědělce a jejich půdu, ale i sousední ekosystémy. Díky tomu, že odebírají nitráty z půdy snižují riziko kontaminace podzemních vod. Zároveň díky zastínění půdy zlepšují její strukturu. Půda zakrytá meziplodinami tak není delší dobu holá a je chráněna před erozí.

„Hustý pokryv a konkurence kořenů o vodu a živiny omezuje také růst plevelů a meziplodiny tak mohou omezit používání herbicidů. Kvetoucí porosty meziplodin plní také estetickou funkci v krajině a potěší všechny chovatele včel,“ uvedl Stanislava Hejduk z Agronomické fakulty MENDELU.

Právě včely ale i další hmyz v posledních desetiletích velmi trpí kvůli málo rozmanité krajině, ve které se ve velkém nachází pouze několik druhů plodin jako je řepka či kukuřice. Větší rozmanitost krajiny společně se snižováním množství využívaných pesticidů je tak klíčem pro opětovné rozšíření mnoha druhů důležitého hmyzu.

Letošní příznivé počasí meziplodinám navíc velmi přálo. Na některých místech porosty dosáhly výšek až 120 cm a vytvořily záplavu květů pro včely, čmeláky ale i další opylovače. Po ukončení vegetačního období se z těchto rostlin vytvoří na povrchu půdy mulč, který ji bude chránit před výparem a slunečním zářením. Po zpracování pak může být na jaře na místo vyseta například kukuřice, která bude mít lepší podmínky pro růst v regenerované půdě. Díky předešlé péči navíc nehrozí eroze půdy a tak mohou zemědělci pěstovat kukuřici třeba i na svažitých plochách, kde by to jinak nebylo možné.





Štítky: Zemědělství Příroda Ekologie
Zdroj: MENDELU, RED



Témata



Krajské zprávy