Vláda podle odborníka nemá koncepci ochrany území na Soutoku Moravy a Dyje. Národní park se podle něj nehodí
Vláda chce na soutoku řek Moravy a Dyje podobně jako na Křivoklátsku vyhlásit národní park. Podle vědců by ale pro oblast bylo vhodnější vyhlásit chráněnou krajinnou oblast. To už přitom stát chtěl před 15 lety, kvůli odporu okolních obcí ale plán padl.
Lužní lesy v Soutoku, který dostal název podle soutoku řek Moravy a Dyje, jsou podle odborníka Tomáše Vršky z Mendelovy univerzity v Brně promarněnou příležitostí. Místní unikátní lužní lesy totiž prozatím postrádají cílenou koncepci, která by pomohla vzácný ekosystém ochránit. Stát chce v současnosti na místě vyhlásit národní park, ten se ale podle Vršky nehodí a mnohem lepší by bylo vyhlášení chráněné krajinné oblasti.
Nejprve národní přírodní památka, potom národní park
Vzácné lužní lesy, které patří mezi ty největší v České republice na soutoku řek Moravy a Dyje jsou oproti běžnému lesu unikátní. Lužní les je totiž velmi podmáčený les s vysokou hladinou podzemní vody a záplavovým cyklem. Tento dříve běžný biotop přitom s velkým množstvím korekcí a regulací vodních toků na mnoha místech téměř vymizel.
Současná vláda tak přišla s tím, že by na Soutoku stejně jako tomu má být například na Křivoklátsku měl být vyhlášený národní park. Podle Tomáše Vršky z brněnské Mendelovy univerzity ale vyhlášení národního parku není pro toto území vhodné. Mnohem lepším řešením by totiž bylo vyhlášení chráněné krajinné oblasti, která by zahrnovala chráněná území a umožnila cílené hospodaření. Stát se ale podle Vršky v současnosti rozhoduje, aniž by k tomu měl potřebná data o tom, jak a jakou část území chránit.
„V minulosti nebyla vůle vymezit experimentální plochy pro obnovní management a nezkoušelo se nic, tak se místo expertních rozhodnutí činila taková, která odpovídala tomu, kdo měl jaké silové postavení. Podle mě by bylo ideální, aby stát vyhlásil chráněnou krajinnou oblast, protože jejím cílem je chránit kulturní harmonickou krajinu. Zůstane místo jak pro hospodaření, tak bude možné ponechat část území nerušenému vývoji a na určitých plochách dělat takové zásahy, které povedou k ochraně vytipovaných druhů. A administrativa bude jednoduchá,“ uvedl Vrška, který řídí podnik, co spravuje univerzitní lesy.
Soutok se rozprostírá na více jak 4 000 hektarech. Už před 15 lety přitom zde stát chtěl zřídit chráněnou krajinnou oblast, to se ale kvůli odporu okolních obcí nepodařilo. Současná vláda se tak rozhodla, že na místě vyhlásí národní park. Ještě před tím chce ale paradoxně vyhlásit celé území jako národní přírodní památku. Tento institut je ale přitom určen pouze pro malá území. To podle Vršky také ukazuje na to, že vládě chybí koncepce pro ochranu tohoto území.
Ochrana přírody na místě přitom podle odborníků není jednoduchá. Jen malá část je totiž ponechána samovolnému vývoji a řada přírodních fenoménů je tak navázaná na louky a lesy, které vznikly a jsou udržovány lidskou činností. Žijí tu velcí draví ptáci, čápi bílí a také velké druhy hmyzu. Soutok je podle Vršky územím, kde se střetává až příliš zájmů a pohledů a stát je slabým hráčem, který nedokáže říct, jak se o území starat.
