EnergoZrouti.cz
Můj profil        Vyhledávání
HLAVNÍ STRÁNKADOMÁCÍZAHRANIČNÍKRAJEELEKTROMOBILITAVODÍK

V boji s africkým morem prasat vědci využijí psy s kamerou a GPS senzorem

Autor: Markéta Bártová
TwitterFacebook
2. 2. 2021, 09:10
Markéta Bártová

Vědci zkoumali rychlejší způsob vyhledávání mrtvol prasat zasažených africkým morem za pomoci psů. Ti by mohli s hledáním výrazně pomoci i bez speciálního výcviku a to díky využití moderních technologií.

Pes pro vyhledávání zdechlin prasat
Pes pro vyhledávání zdechlin prasat
Foto: Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i.

Rozšiřování afrického moru prasat je pro tuzemské chovatele velkým strašákem v případě zanesení nemoci do velkochovů, to by totiž mohlo ohrozit možnost výroby a exportu vepřového masa a výrobků z něj. Proto se vědci snaží mapovat výskyt nemocných prasat a co nejrychleji tak výskyt nemoci minimalizovat. S vyhledáváním uhynulých prasat by jim nově mohli pomoci i nevycvičení psi.

Prasata jsou kanibalové, proto se nemoc rychleji šíří

Jelikož se vědcům z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti podařilo prokázat kanibalizmus u divokých prasat, je situace ještě o něco horší. Právě tím, že prasata požírají rozkládající se jedince svého druhu se nemoc může přenášet mnohem rychleji.

Velmi důležité je tak pravidelně vyhledávat uhynulá prasata a co nejrychleji je odstraňovat aby nemohlo docházet k dalšímu šíření nemoci. Vědci tak pro rychlejší vyhledávání analyzovali místa či jejich charakter, které divoká prasata vyhledávají před svým uhynutím. To snižuje velikost plochy, kterou je třeba prohledávat. I tak se ale jedná o velmi rozsáhlá území.

Vědci se tak snažili vyhledat možnosti, jak zdechliny zvířat co nejrychleji vyhledat. Prvním řešením, které vědci chtěli vyzkoušet tak bylo využití mysliveckých psů, kteří k tomuto mají i běžný výcvik. Ti ale uhynulá prasata svým vůdcům nijak neohlašovali jelikož právě k tomuto přímo výcvik nemají. Pro zajištění potřebného výcviku by ale bylo potřeba několik měsíců cvičení, což v současné době není možné.

Vědci využijí necvičené psy s kamerou

Využití psů pro vyhledávání kadaverů tedy zdechlin zvířat ale výzkumníci i bez výcviku psů dále zvažovali. Předchozí analýzou totiž za pomoci fotopastí totiž bylo zjištěno, že u kadaverů se velmi často objevují myslivecky vedení psi loveckých plemen ale i domácí mazlíčci na procházce a to aniž by to věděli jejich majitelé.

Na psy tak bylo při testu nasazeno několik měřících a sledovacích zařízení, jako nejvhodnější z nich se potom ukázaly minikamery. Právě tyto kamery ve spojením s fotopastí pomohly vědcům ukázat, jak dlouho psi i bez výcviku potřebují k nalezení zdechliny ve standardních podmínkách. Jaká je k tomu uběhnutá trasa, maximální a průměrná rychlost pohybu při hledání nebo jak dlouho se pes u kadáveru zdržuje.

Ke zkoumání vědci využili dvě skupiny psů, každá byla tvořena 15 jedinci se srovnatelným počtem psů a fen. První skupina byla složena z loveckých plemen se standardními mysliveckými zkouškami. Druhá skupina pak byla složena z vybraných plemen bez jakýchkoliv zkoušek k myslivecké činnosti.

„Celková úspěšnost testovaných psů při hledání rozkládajících se kadáverů divokých prasat byla 93,3 %. Ve skupině lovecky vedených psů však činila 100 % a u skupiny psů různých plemen bez mysliveckého výcviku 86,7 %. Proto je v praxi efektivnější využít lovecké psy bez speciálního výcviku, kteří jsou lokálně k dispozici i s psovody. Tito psi vyhledávají kadávery nikoli na základě speciálního výcviku, ale převážně na základě vrozených vlastností. Absentující hlášení nálezu vůdci psem je nahrazeno technickým zařízením – minikamerou.“ řekl Ing. František Havránek z týmu, který s řešením přišel.

Součástí výbavy hledacích psů je pak i GPS senzor, takže mají myslivci při hledání za pomocí kamery i přesné souřadnice, kde se zdechlina zvířete nachází a je tak možné ji ve velmi krátkém čase odstranit.

Co je africký mor prasat?

Africký mor prasat jak už z názvu vyplývá je velmi nebezpečné, nakažlivé onemocnění postihující hlavně domácí a divoká prasata všech plemen. Na člověka se nákaza nepřenáší. Původcem nákazy je DNA virus, který se nachází v krvi, tkáňových tekutinách, vnitřních orgánech, sekretech a exkretech nakažených zvířat. Vylučován tak může být už dva dny před klinickými příznaky.

U nakažených pak dochází k vysoké horečce až 42 °C, ztrátě chuti, malátnosti, ztíženému dýchání, zvracení ale i ke krvácení v kůži a vnitřních orgánech. Příznaky se podle veterinářů podobají klasickému moru prasat ale průběh nemoci je mnohem rychlejší. K úhynu zvířete totiž dochází většinou do 5 dnů.

Africký mor prasat má velmi velkou úmrtnost a udává se, že jen část nakažených prasat tedy 3 – 5 % může infekci přežít. V současnosti bohužel pro nemoc není účinná vakcína a její léčba zatím neexistuje.

A jaký je váš názor? Podělte se o něj v diskuzi

Štítky: Zvířata, Ekologie, Pes
Autor: Markéta Bártová, Zdroj: VULHM


  Diskuze (0 příspěvků)


Témata



Krajské zprávy