Aby lidstvo dokázalo splnit cíle, které si v oblasti klimatu stanovilo nejen Pařížskou dohodou o změně klimatu, muselo by podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) každoročně dramaticky zvyšovat množství instalovaných technologií produkujících zelenou energii.
Mezinárodní energetická agentura sídlící v Paříži, mezi jejíž členy patří i Česká republika, upozornila hlavně na to, že každým rokem sice přibývá výzev ze strany národních korporací a politiků ke snižování emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým, ale emise zůstávají stále na stejně alarmujících hodnotách.
Podle agentury je tak nutné okamžitě začít jednat místo dlouhých a často nikam nevedoucích politických vyjednávání.
Přesun musí být drastický, neobejde se ale bez dalších projektů
Podle informací IEA navíc nebude stačit jen zaměření se na přesun energetiky vyráběné z fosilních paliv a dalších zdrojů s vysokými emisemi na ty „zelené,“ ale bude nutné okamžitě zajistit i přechod dalších oborů jako je stavebnictví nebo průmysl.
Rychlejší tempo snižování emisí v atmosféře bude navíc nutné
podpořit i mimo energetickými projekty jako jsou ty na zachycování
uhlíku. Rychlejší by měly být i investice do bioenergie či
širší využití vodíku a to jak pro energetiku tak hlavně
v dopravě.
Právě vodík je podle odborníků z agentury velmi významným prvkem, který
zemi může pomoci se snížením množství produkovaných skleníkových
plynů a plnění stanovených cílů v oblasti klimatických změn.
Agentura zmiňuje i vliv COVID-19, ten ale může být i nápomocný
Jak zpráva agentury zmiňuje, v současnosti může za dočasným snížením produkovaných emisí skleníkových plynů stát pandemie koronaviru COVID-19. Podle agentury je ale tento efekt jen dočasný a po ekonomickém povzbuzení, které již v některých státech probíhá emise opět vzrostou.
V souvislosti s koronavirem upozornila agentura i na zprávu asociací Solar
Energy Industries Association a Wood Mackenzie, která uvádí, že ve druhém
čtvrtletí 2020 došlo v USA k poklesu instalované solární
kapacity o 6 procent ve srovnání s prvními třemi měsíci
letošního roku. Nainstalováno tak bylo „pouze“ 3,5 GW solární
kapacity. Podle agentury má na tyto nové instalace vliv právě koronavir. Ve
státech, které zavedly přísnější politiku omezení a zaměstnanci tak
zůstávali ve svých domovech pokleslo množství nově instalovaných panelů.
Za příklad je ve zprávě uváděn Texas a Arizona.
Právě pandemie by ale podle odborníků mohla být rozhodujícím faktorem,
který donutí lidstvo k rychlejším krokům do budoucna. Ochlazení
některých ekonomik by totiž mělo být impulsem pro vlády na
masivnější investice do projektů podporujících uhlíkovou
neutralitu. Ty by posléze měly zajistit vznik dalších pracovních
míst a opětovné nastartování ekonomik. V zásadě by tak došlo
k vyřešení více problémů a COVID-19 by tak mohl být impulsem, který
jejich řešení odstartuje.
Snaha o zastavení globálních změn klimatu by se měla zaměřit i na potravinářství
U skleníkových plynů je často zmiňovaným prvkem oxid uhličitý, který sice tvoří podstatnou část lidstvem produkovaných emisí, ale podle posledních výzkumů není tím nejhorším co může naši atmosféru potkat. V této souvislosti totiž existuje ještě větší hrozba a to metan.
Emise metanu, které díky lidské činnosti vypouštěny do atmosféry totiž
stále
rostou a díky tomu, že metan má ještě vyšší účinky pro
oteplování globálního klimatu oproti CO2, může být do budoucna
rozsáhlou nekontrolovatelnou hrozbou.
Z hlediska produkce skleníkových plynů tak výzkumy vědců doporučují
i větší
přesun lidstva na rostlinnou stravu. Ta dokáže snížit emise
skleníkových plynů, které právě hospodářská zvěř produkuje a
zároveň nasytit lidstvo při využití menších ploch.
