České domácnosti budou ekologičtější, vyjde to na více jak 39 miliard korunČeské domácnosti budou ekologičtější, vyjde to na více jak 39 miliard korun
Emise skleníkových plynů ovlivňujících globální klima stále rychle rostou, politika se je sice snaží zpomalit za pomoci mnoha opatření v dopravě, energetice i průmyslu ale často je opomíjena jedna velmi důležitá část: zemědělství.
Ačkoliv si mnoho z nás v souvislosti s emisemi skleníkových plynů nejčastěji představí ropu, zemní plyn či uhlí jsou tu i další zdroje, které jsou na emise velmi bohaté a podle vědců často dochází k jejich přehlížení. Nejčastěji se totiž soustředíme právě na dopravu a průmysl včetně toho energetického, který emisí produkuje opravdu dost. Při řešení těchto oblastí bychom ale neměli zapomínat ani na ty další neméně důležité jako je zemědělství a potravinářství.
Varování před rostoucími emisemi skleníkových plynů čteme na internetu a vídáme v televizi poměrně často a přes to jsou z něho obviňováni stále stejní viníci. Svůj velký a stále rostoucí podíl ale mimo nich získává v posledních letech právě zemědělství či chov skotu.
A právě zemědělství má podle vědců na vzniku emisí stále rostoucí podíl už kvůli narušení cyklů uhlíku a dusíku, které zvyšují emise plynů do atmosféry ale také roztříštění ekosystémů které ve svém důsledku dlouhodobě snížily biologickou rozmanitost přírody jež uhlík zadržovala.
Podle vědců jsou tyto trendy stále rostoucí a jelikož není tolik dat, která by přímo na ně ukazovala, můžeme v budoucnu očekávat ještě mnohá překvapení, která jsou nám dosud utajena. Na rozdíl od fosilních paliv totiž trendy emisí skleníkových plynů ze zemědělství nejsou až tolik prozkoumány.
Ve srovnání s fosilními palivy je totiž i analýza emisí z využívání půdy nejen v zemědělství ale i lesnictví mnohem složitější a je potřeba mnohem více dat, která by vědcům dokázala poskytnout důkazy o tom kolik emisí vlastně uniká. A právě o tuto analýzu se pokusila skupina vědců z Kalifornské univerzity, kteří využili údaje o využívání půdy v letech 1961 – 2017 a mnoha dalších faktorů na úrovni jednotlivých zemí. V potaz pak byla brána i vytěžená plocha v živočišné a rostlinné výrobě či údaje o populaci.
Podle vědců byly navzdory růstu populace a tím i zemědělské produkce nárůsty emisí do roku 2001 přibližně konstantní. Poté ale přišla změna a emise se začaly rychle zvyšovat. V roce 2017 tak podle vědců dosáhly už 14,6 gigatun CO2, což je až 25 % celkových antropogenních emisí tedy emisí vzniklých spalováním fosilních paliv.
A právě to ukazuje na velký podíl zemědělství na emisích skleníkových plynů. Ten ale v současnosti není stále brán příliš v potaz v předvídání globálního klimatu a hlavně v opatřeních, která by klimatickým změnám měla bránit. Podle vědců by se tak politika měla zaměřit nejen na emise z dopravy a průmyslu ale i na ty v zemědělství, v opačném případě by totiž v budoucnu za klimatickou změnou mohly stát právě ony.
