Němci plánují povinné srovnávání cen paliv na čerpacích stanicích a nabíječkách, provozovatelé jsou protiNěmci plánují povinné srovnávání cen paliv na čerpacích stanicích a nabíječkách, provozovatelé jsou proti
Emise skleníkových plynů ovlivňujících globální klima stále rychle rostou, politika se je sice snaží zpomalit za pomoci mnoha opatření v dopravě, energetice i průmyslu ale často je opomíjena jedna velmi důležitá část: zemědělství.
Ačkoliv si mnoho z nás v souvislosti s emisemi skleníkových plynů nejčastěji představí ropu, zemní plyn či uhlí jsou tu i další zdroje, které jsou na emise velmi bohaté a podle vědců často dochází k jejich přehlížení. Nejčastěji se totiž soustředíme právě na dopravu a průmysl včetně toho energetického, který emisí produkuje opravdu dost. Při řešení těchto oblastí bychom ale neměli zapomínat ani na ty další neméně důležité jako je zemědělství a potravinářství.
Varování před rostoucími emisemi skleníkových plynů čteme na internetu a vídáme v televizi poměrně často a přes to jsou z něho obviňováni stále stejní viníci. Svůj velký a stále rostoucí podíl ale mimo nich získává v posledních letech právě zemědělství či chov skotu.
A právě zemědělství má podle vědců na vzniku emisí stále rostoucí podíl už kvůli narušení cyklů uhlíku a dusíku, které zvyšují emise plynů do atmosféry ale také roztříštění ekosystémů které ve svém důsledku dlouhodobě snížily biologickou rozmanitost přírody jež uhlík zadržovala.
Podle vědců jsou tyto trendy stále rostoucí a jelikož není tolik dat, která by přímo na ně ukazovala, můžeme v budoucnu očekávat ještě mnohá překvapení, která jsou nám dosud utajena. Na rozdíl od fosilních paliv totiž trendy emisí skleníkových plynů ze zemědělství nejsou až tolik prozkoumány.
Ve srovnání s fosilními palivy je totiž i analýza emisí z využívání půdy nejen v zemědělství ale i lesnictví mnohem složitější a je potřeba mnohem více dat, která by vědcům dokázala poskytnout důkazy o tom kolik emisí vlastně uniká. A právě o tuto analýzu se pokusila skupina vědců z Kalifornské univerzity, kteří využili údaje o využívání půdy v letech 1961 – 2017 a mnoha dalších faktorů na úrovni jednotlivých zemí. V potaz pak byla brána i vytěžená plocha v živočišné a rostlinné výrobě či údaje o populaci.
Podle vědců byly navzdory růstu populace a tím i zemědělské produkce nárůsty emisí do roku 2001 přibližně konstantní. Poté ale přišla změna a emise se začaly rychle zvyšovat. V roce 2017 tak podle vědců dosáhly už 14,6 gigatun CO2, což je až 25 % celkových antropogenních emisí tedy emisí vzniklých spalováním fosilních paliv.
A právě to ukazuje na velký podíl zemědělství na emisích skleníkových plynů. Ten ale v současnosti není stále brán příliš v potaz v předvídání globálního klimatu a hlavně v opatřeních, která by klimatickým změnám měla bránit. Podle vědců by se tak politika měla zaměřit nejen na emise z dopravy a průmyslu ale i na ty v zemědělství, v opačném případě by totiž v budoucnu za klimatickou změnou mohly stát právě ony.
