Logo EnergoŽrouti.cz
Můj profil      Vyhledávání
Hlavní stránka    DOMÁCÍ     ZAHRANIČNÍ     NÁZORY
Elektromobilita    Globální oteplování    Odpady    Zvířata    Lesy    Energetika    Fosilní paliva    Voda    Vodík    Doprava    
Úvod | DOMÁCÍ | ZAHRANIČNÍ | NÁZORY

Průlomový výzkum v boji proti kůrovci má i Českou stopu

Autor: Markéta Bártová
TwitterFacebook
před 2 týdny
Markéta Bártová
Kůrovec
Kůrovec
Foto: Erling Jirle

Škody způsobené kůrovcem nejen v tuzemských lesích v posledních letech výrazně rostou, výrazné poškozené lesy navíc není tak snadné obnovit a to nejen díky nedostatku financí ale i lidské síly. Vědci se tak snaží hledat stále nové metody, jak by mohli ovlivnit působení kůrovce na lesy či jej alespoň zmírnit.

Nové objevy pomohou k vytvoření účinnějších pesticidů

A právě s novým průlomovým řešením nyní přicházejí vědci ze Švédska, Německa ale i České republiky. Těm se totiž podařilo vůbec poprvé charakterizovat receptory pachů u kůrovce smrkového. Právě tyto receptory u kůrovce totiž reagují na feromon tohoto škodlivého hmyzu, jejich využití by tak mohlo vést k lepší kontrole nad škůdcem a ochraně lesů.

Kůrovci podle vědců využívají čich k hledání stromů a partnerů se kterými se množí. Tyto pachy zachycují na svých pachových receptorech, tedy jakýchsi anténách. Vědci jsou si samozřejmě tohoto fungování vědomi, dlouhou dobu jim ale nebylo jasné, které z vonných receptorů se vážou na které feromonové látky vypouštěné kůrovcem.

Díky tomu, že vědci identifikovali 73 různých pachových receptorů jež kůrovec zpracovává, a podařilo se jim charakterizovat i pachovou reakci na dva z těchto receptorů mohou být v budoucnu tyto znalosti využity pro vývoj účinnějších látek na jejich hubení.

Právě dva detailněji prozkoumané receptory podle vědců reagují na feromonovou látku ipsenol a ipsdienol. A právě díky tomuto zjištění mohou vědci považovat průzkum za přelomový.

Využití feromonů jsou hned dvě

Vědci se díky pozitivním výsledkům výzkumu mohou v budoucnu zaměřit na další využití těchto objevených látek. Jednou z možností by totiž bylo najít vonné látky, které se vážou ještě lépe než ipsenol a ipsdienol na dva charakterizované receptory. Tím by se mohlo dát narušit feromonovou komunikaci kůrovců smrkových.

Dalším využitím by pak mohlo být využití pachových receptorů v jakémsi biosenzoru, který už se vyvíjí. Díky tomu by bylo možné rychle najít kůrovce a rychleji tak dostat napadené stromy z lesa, tedy ještě před tím, než se kůrovec stihne rozšířit.

Ať už vědci v budoucnu využijí jakýkoliv z těchto způsobů, mohlo by to pomoci omezit vysoké škody, které kůrovec v lesích napáchá. Jen v roce 2019 totiž kůrovec v tuzemských lesích způsobil rozsáhlé škody, kvůli kterým muselo být vytěženo víc jak 30 milionů m3 dřeva.


Líbil se vám článek?

Zdroj: Lundská univerzita

Diskuze (3 příspěvky)



Další doporučené články