Rada hlavního města Prahy dnes na svém jednání schválila plán strategie adaptace hlavního města na změnu klimatu. Ten předložil náměstek primátora pro životní prostředí – Petr Hlubuček a měl by určovat strategii reakcí na změny klimatu ve městě pro roky 2020 až 2024.

Právě projevy globálního oteplování a změn klimatu jsou ve městech stále více znatelné hlavně díky vzniku takzvaných tepelných ostrovů, které v „betonové džungli“ ještě více prohlubují už tak extrémní teploty.

Zásobník projektů za 3,5 miliardy podpoří lepší život a sníží energetickou náročnost

Nová koncepce by tak měla obsahovat i zásobník 207 projektů, které mohou pomoci v řešení či zmírňování zmíněných projevů změny klimatu a zlepšení života nejen v parných letních dnech pro obyvatele i návštěvníky Prahy. Projekty by navíc měly být každý rok revidovány a upravovány, odstraňovány či přidávány podle aktuální situace.

Praha už v minulých letech představila podobný plán, který měl řešit některé potíže za pomoci 48 projektů. Z tohoto počtu jich nakonec bylo realizováno úplně či částečně 41, což ale náměstek primátora Petr Hlubuček považuje za velký úspěch.

Pokud by Praha ve spolupráci s městskými částmi, ale i městskými společnostmi realizovala všechny projekty, které jsou nyní v zásobníku, vyšlo by to její kasu na zhruba 3,5 miliardy korun.

Fotovoltaika i zadržování vody pro suché měsíce

Podle nové koncepce by Praha měla připravit projekty na boj proti suchu ale i extrémním výkyvům počasí jako jsou naopak silné srážky. Měla by tak být podpořena výstavba nových retenčních či akumulačních nádrží a systémy protipovodňové ochrany. To by ve výsledku mělo poskytnout dostatek závlahy i v měsících, kdy dochází k delším obdobím bez srážek, která se negativně projevují jak na floře a tak i fauně.

Další silný důraz hlavní město klade i na využívání alternativních zdrojů energií, které by měly být ve stále větším měřítku využívány v městských budovách. Přibýt by měly i nové zelené střechy, fotovoltaické panely či vytápění pomocí tepelných čerpadel. U dalších budov město sníží energetickou náročnost jejich zateplením.

Praha už dříve pro lepší klima ve městě nainstalovala v dalších městských částech mlžící zařízení. Ty mohou díky miniaturní vodní mlze snižovat prašnost, ale hlavně zpříjemnit pobyt v horkém prostředí centra města během parných dnů.

Velké plány má i druhé největší město

I Brno chystá nové projekty, kterými chce zlepšit ovzduší v metropoli, zadržet a využít dešťovou vodu či snížit energetickou náročnost budov. Právě tyto projekty by měli zlepšit život ve městě a zároveň snížit další dopady na životní prostředí.

Do roku 2030 by tak jihomoravská metropole chtěla snížit emise hlavního skleníkového plynu oxidu uhličitého o 40 procent oproti roku 2000. V městském rozpočtu jsou tak již nyní vyčleněny finance na projekty realizující úspory jako je zateplení budov, výměna parovodů za horkovody a mnoho dalších.

Brno chce také snížit množství emisí prachových částic pocházejících z dopravy a to zlepšením dostupnosti městské hromadné dopravy za pomoci slev či výstavbou dalších cyklostezek.