
Rychlý rozvoj využívání půdy, kácení lesů ale i nadměrný rybolov – právě to jsou viníci stojící za rychlým úbytkem volně žijících živočichů na celém světě. Těch podle zprávy Living Planet Fund od Světového fondu na ochranu přírody (WWF) ubylo mezi roky 1970 a 2016 alarmujících 68 procent.
Celosvětový úbytek plazů, ptáků, ryb a obojživelníků byl nejhorší v Latinské Americe a Karibiku, kde dosáhl těžko uvěřitelné hodnoty 94 procent. Stále vzrůstajícím tempem rybolovu byla ovlivněna i populace sladkovodních druhů ryb, které světově zaznamenaly průměrný pokles o 84 procent.
WWF poukazuje na to, že za velkým zhoršováním přírodních podmínek
stojí přímo lidstvo, které stále rychleji vyčerpává zdroje planety a
žije na takzvaný ekologický dluh. To znamená, že lidstvo
využívá více zdrojů, než dokáže planeta pokrýt. Letos byl den, po
kterém lidstvo žije na ekologický dluh už 22. srpna.
Od té doby tedy lidstvo využívá zdroje na dluh a tím vytváří ještě
větší hrozby pro budoucnost. Česká republika je v tomto ohledu na
ještě horší průměrné pozici, ta totiž podle globální zprávy Global Footprint Network žije na dluh
už od 16. dubna.
Podle vědecké ředitelky Světového fondu na ochranu přírody je ale
i přes negativní trendy dopadů na planetu důvod
k optimismu. Mladé generace si totiž stále více uvědomují vliv
přírodních zdrojů na naše životy a budoucnost planety a tak požadují
stále větší opatření od vlád světových zemí. Příkladem může být
švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, která si
právě v těchto ohledech získala velkou popularitu, ačkoliv je mnohými
často zesměšňována a její snahy o okamžité změny chování vůči
klimatu zamítány.