Rychlý rozvoj využívání půdy, kácení lesů ale i nadměrný rybolov – právě to jsou viníci stojící za rychlým úbytkem volně žijících živočichů na celém světě. Těch podle zprávy Living Planet Fund od Světového fondu na ochranu přírody (WWF) ubylo mezi roky 1970 a 2016 alarmujících 68 procent.

Celosvětový úbytek plazů, ptáků, ryb a obojživelníků byl nejhorší v Latinské Americe a Karibiku, kde dosáhl těžko uvěřitelné hodnoty 94 procent. Stále vzrůstajícím tempem rybolovu byla ovlivněna i populace sladkovodních druhů ryb, které světově zaznamenaly průměrný pokles o 84 procent.

Lidstvo žije na ekologický dluh, ale i ten má své meze

Jak zpráva WWF uvádí, lidstvo je v současné době zaměřeno na úplně jiné problémy jakými je například pandemie koronaviru COVID-19. Takto rozsáhlý úhyn živočichů během necelého půlstoletí ale může mít mnohem dalekosáhlejší následky pro celou zemi. Podle zprávy navíc právě dalším ničením naší země přispíváme ke zhoršení změny klimatu, která může v důsledku ještě více přispět k riziku vzniku chorob jako je právě ta aktuální celosvětově rozšířená pandemie.

WWF poukazuje na to, že za velkým zhoršováním přírodních podmínek stojí přímo lidstvo, které stále rychleji vyčerpává zdroje planety a žije na takzvaný ekologický dluh. To znamená, že lidstvo využívá více zdrojů, než dokáže planeta pokrýt. Letos byl den, po kterém lidstvo žije na ekologický dluh už 22. srpna.

Od té doby tedy lidstvo využívá zdroje na dluh a tím vytváří ještě větší hrozby pro budoucnost. Česká republika je v tomto ohledu na ještě horší průměrné pozici, ta totiž podle globální zprávy Global Footprint Network žije na dluh už od 16. dubna.

Ještě není vše ztraceno, rázné kroky ale musejí přijít brzy

Lidstvo tak svým chováním ovlivňuje velké množství původních druhů rostlin i zvířat, kterým devastuje životní prostředí a snižuje tak jejich populaci. Řešením těchto problémů by měla být okamžitá reakce na změny klimatu, změna výroby a spotřeby potravin či masivní investice do ochrany přírody.

Podle vědecké ředitelky Světového fondu na ochranu přírody je ale i přes negativní trendy dopadů na planetu důvod k optimismu. Mladé generace si totiž stále více uvědomují vliv přírodních zdrojů na naše životy a budoucnost planety a tak požadují stále větší opatření od vlád světových zemí. Příkladem může být švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová, která si právě v těchto ohledech získala velkou popularitu, ačkoliv je mnohými často zesměšňována a její snahy o okamžité změny chování vůči klimatu zamítány.