Podle nové studie vědců z Kolumbijské univerzity v New Yorku mohou být některé části amazonského deštného pralesa mnohem odolnější vůči zhoršujícím se klimatickým změnám než se dříve myslelo. Deštné pralesy jako je ten amazonský dokáží ukládat velké množství emisí oxidu uhličitého, tím pomáhají snižovat jeho zátěž na globální klima.
Současné modely, které vědci při předpovědi klimatu používají, ukazují, že amazonský deštný prales je velmi citlivý na vodní stres. A právě díky zhoršování klimatické situace dochází k vysychání půdy což by se mělo ve velkém dotknout právě těchto lesů a vést k jejich záhubě. To by samozřejmě znamenalo další prohloubení klimatické krize.
Jak ale vědci z Kolumbijské univerzity zjistili, lesy v oblasti amazonského pralesa nejsou tak citlivé na vodní stres jak se doposud myslelo. Tým vědců zjistil, že zatímco modely ukazují, že prohloubení sucha může výrazně snížit míru fotosyntézy v určitých oblastech pralesa, jejich pozorování dokázala naprostý opak. V některých velmi vlhkých oblastech totiž došlo k nárůstu míry fotosyntézy právě v reakci na sušší vzduch.
Podle vědců k tomu může docházet tím, že čím více jsou stromy stresovány tím efektivněji vytvářejí listy, které mohou vodní stres kompenzovat. Ze závěrů jejich práce tak plyne, že stromy se dokáží změně klimatu lépe přizpůsobovat stejně jako další organismy.
Amazonský prales patří mezi největší světové „lapače“ oxidu uhličitého. V současnosti tak uloží přibližně 25 – 30 procent emisí oxidu uhličitého generovaného člověkem. Některé oblasti amazonského pralesa navíc mají efektivitu při ukládání uhlíku ještě vyšší. Velkým nebezpečím pro globální klima tak může být devastace těchto lesů ať už zemědělskou či průmyslovou činností ale také stále většími lesními požáry, které rychle ničí velké plochy lesa.
18 komentářů
