EnergoZrouti.cz

Pařížskou dohodou stanovené oteplení planety bude zřejmě do čtyř let překročeno

  
Martin Bárta
13. 9. 2020 ▪ 21:45

Limity pro globální oteplení, které si velká část států světa stanovila v rámci Pařížské klimatické dohody mohou být krátkodobě překročeny už do roku 2024. Lidstvo by tak mělo pracovat na rychlejším tempu přeměn ekonomik.

Protesty studentského hnutí Fridays for future
Protesty studentského hnutí Fridays for future
Foto: Markus Spiske / Pexels

Snaha zabránit oteplování planety nad 1,5 °C oproti době před průmyslovou revolucí, což si v rámci Pařížské dohody o změně dohodla velká část států světa se stále více blíží nerealistickým představám.

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace vzniklé pod záštitou Organizace spojených národů můžeme totiž už do roku 2024 očekávat, že se tyto hodnoty prolomí a globální teplota stoupne až nad stanovenou hranici.

Jak ale zároveň meteorologové uklidňují, růst nad tuto hranici by mohl být pouze dočasný za přispění klimatických výkyvů mezi kterými je zmiňován jev El Niño. Pokud ale nebude co nejrychleji jednáno, mohlo by k nárůstu dojít opakovaně a trvale, což by mělo pro planetu stále více katastrofální následky.

Zjištění, na které Světová meteorologická organizace a několik dalších světových agentur v rámci své činnosti přišly, byla nyní publikována ve zprávě United in Science 2020. Ta se zabývá aktuální globální klimatickou situací, ale i možnostmi jak nejhorším problémům předcházet a řešit je.

Teploty jsou na historických rekordech, tající led může zatopit přímořská města

Vědci očekávají, že globální teploty za posledních pět let se zařadí mezi ty nejvyšší za celou měřenou historii. Měly by navíc téměř o 0,3 °C překročit i teploty v předchozích pěti měřených letech.


Spolu s růstem globálních teplot ale roste i další velký problém a to hladina moří. Ty právě zvyšováním globální teploty ovlivňují obrovské zásoby vody v arktických ledovcích. Jejich stále rychlejším táním vzrostla hladina moře každoročně asi o 3,2 milimetru. V posledních pěti letech se pak růst ještě zrychlil a to na 4,8 milimetru roč­ně.


Nárůst teplot a tím hladin oceánů tak vytváří další ekologické potíže pro přímořská města jako jsou Sydney, brazilské Rio, Miami či dnes již stále častěji vodou ovlivňované Benátky. Právě ty by při současném tempu zvyšování mořské hladiny mohly očekávat zaplavení ulic. Podle některých studií by při současném tání ledovců mohla být do roku 2100 zaplavena většina přímořských měst.

Emise skleníkových plynů zpomalí COVID-19 jen minimálně

Zpráva upozorňuje na stále rostoucí koncentrace skleníkových plynů v ovzduší a to primárně oxid uhličitý, metan a oxidu dusný. Koncentrace těchto látek se zvýšily o 147 %, 259 % a 123 % oproti stavu před průmyslovou revolucí v roce 1750.


Už jen zmíněná čísla tak ukazují, že situace je velmi vážná a lidstvo by mělo rázněji zakročit a investovat obrovské finance do řešení této situace. Zpráva uvádí i další zvýšení koncentrace těchto skleníkových plynů v roce 2019 a 2020. V posledním zmiňovaném roce ovšem vědci očekávají mírný pokles, kvůli pandemii COVID-19. Jak ale data ukazují, pandemie má jen krátkodobý vliv a opětovný náběh ekonomiky vrací emise velmi rychle na původní hodnoty.

Globální oteplování je stále ještě možné udržet pod kontrolou

Mezi současnou produkcí skleníkových plynů a tou, která byla predikována pro splnění cílů stanovených Pařížskou klimatickou dohodou jsou velmi vysoké rozdíly. Jak ale agentury ve zprávě uvedly, při správném nastavení celého systému je možné těchto cílů ještě dosáhnout. Další kroky ale budou muset být velmi rychlé a razantní, což si vyžádá obrovské investice. Další organizace se ale shodují na tom, že už není čas vyčkávat a pouze vytvářet dohody – je ale čas začít opravdu v každém dni pracovat na záchraně planety před oteplením.



Zdroj: WMO