Nebezpečný virus ohrožuje včely po celém světě. Jeho smrtnost je výrazně větší než u dřívější varianty
Němečtí vědci varují před šířením nové varianty obávaného včelího viru. Ten podle jejich studie likviduje celá včelí společenství mnohem rychleji a účinněji než tomu bylo u předchozí varianty známé z 80. let 20. století.
Světová populace včel by v příštích letech mohla čelit dalšímu silnému ohrožení. Tím je nová varianta viru deformovaných křídel, která je mezi včelaři dobře známá a obávaná. Podle profesora Dr. Roberta Paxtona z německé univerzity Martina Luthera se totiž nový typ viru mnohem rychleji přenáší a také velmi rychle zabíjí napadené včely. V současnosti je tak vir největší hrozbou pro populaci včel.
Nová varianta, kterou poprvé popsaly laboratoře v roce 2001 v Nizozemsku už podle odborníků téměř nahradila původní virový kmen. Studie výzkumného týmu zveřejněná ve vědeckém časopise International Journal for Parasitology: Parasites and Wildlife, která prozkoumala data o šíření variant virů za posledních 20 let ukazuje, že nový typ viru se rychle šíří i do dalších oblastí po celém světě a způsobuje kolapsy velkého množství včelích společenství.
Virus deformovaných křídel (DWV) se šíří prostřednictvím roztoče Varroa mezi tuzemskými včelaři velmi známého jako kleštíka včelího. Roztoči Varroa jsou ve včelstvech velmi nevídanou návštěvou ale je dnes téměř nemožné včelstvo bez tohoto parazita ve většině zemí světa nalézt. Všechna vývojová stádia kleštíka se přitom živí hemolymfou včel a včelího plodu, způsobují tak nejen poškození samotných včel, ale také snadný přenos mnoha virů mezi kterými nechybí ani virus deformovaných křídel.
Podle vědců se navíc důkazy o přítomnosti viru našly i u čmeláků. Podle odborníků ale zatím nelze říci, zda bude mít na čmeláky či divoké včely stejný vliv jako na včely medonosné.
Pro ochranu před šířením viru deformovaných křídel ale zůstávají podle odborníků stále stejná doporučení. Je tedy nutné dbát na hygienu ve včelstvu a správně tlumit výskyt kleštíka. Menší množství kleštíka ve včelstu totiž snižuje i virovou nálož, která na včely působí. Stejně tak důležitá jako hygiena včel je ale i jejich výživa, kterou velké množství včelařů podceňuje. Stres, který někteří včelaři mohou do včel přenášet odebíráním velkého množství včelích produktů jako je med, ale i pyl může další šíření kleštíka podporovat. Stejně tak může být pro včelstva problém i jednodruhový pyl, který nepřináší dostatečně pestrou stravu s vhodnými látkami a navíc díky používání některých pesticidů může vést k dalšímu oslabování včelstev.
Varování před novou variantou viru přinesli vědci na 20. května, který je Organizací spojených národů (OSN) označen jako Světový den včel. Připomíná se tak důležitost včely medonosné jako opylovače mnoha druhů rostlin, které jsou nepostradatelné pro zachování biologické rozmanitosti, ale také pro obživu lidstva.
