EnergoZrouti.cz
Můj profil        Vyhledávání
HLAVNÍ STRÁNKADOMÁCÍZAHRANIČNÍKRAJEELEKTROMOBILITAVODÍK

Městský hluk narušuje vývoj ptáků a způsobuje jim chronický stres

Autor: Tomáš Jelínek
TwitterFacebook
14. 5. 2021, 09:08
Tomáš Jelínek

Městský hluk má velký vliv na vývoj mladých ptáků, potlačuje jejich imunitní reakce a způsobuje podobně jako u lidských dětí problémy s učením. To by mohlo v budoucnu vyvolat i silnější vývojové poruchy ptáků.

Zebřička pestrá
Zebřička pestrá
Foto: Jörg Prohaszka / Pixabay

Městský hluk tvořený především průmyslem a dopravou vede u mladých ptáků ke zpožděnému vývoji učení písní. Ti také trpí i v dospělosti potlačeným imunitním systémem, který je indikátorem chronického stresu způsobeného právě silným hlukem. Jak ukazuje nová studie vědců z německého Institutu Maxe Plancka pro ornitologii, mláďata zebřičky pestré jsou na hluk obzvláště citlivá, kvůli svému potenciálu narušovat učení v kritické fázi vývoje.

Ptáci se učí stejně jako malé děti

O tom, že všudypřítomný hluk je velkým problémem nejen pro říši zvířat, ale i pro lidi, má silně nepříznivé dopady na zdraví a pohodu asi nemůže být pochyb. Jeho další dopady ale vědci stále zkoumají. Už dnes je ovšem jasné, že u lidí může dlouhodobé působení hluku vyvolávat poruchy učení či jazykové potíže u dětí.

Aby vědci ještě lépe pochopili procesy, kterými nejen lidské tělo prochází, rozhodli se více analyzovat chování zpěvných ptáků ovlivněných právě hlukem. Právě ptáci se totiž stejně jako děti musí během citlivého období raného života naučit správné vokalizace od dospělých lektorů.

Podle vědců se u ptáků za normálních podmínek stávají písně stabilní zhruba ve věku kolem 90 dnů. Kdy dojde ke krystalizaci a sjednocení jejich písní.

Aby bylo možné vývoj ptáků porovnat, vytvořili vědci dvě skupiny zebřiček pestrých, které jsou velmi rozšířené po celé Austrálii. Během citlivého období jejich učení byla zvířata v obou skupinách učena písně od dospělých samců. V jedné skupině byli navíc ptáci vystaveni hluku z dopravy, který byl zaznamenán na ptačích stanovištích poblíž rušných silnici v německém Mnichově.

Mimo pěvecké aktivity každého samce sledovali vědci i imunitní reakce ptáků. Vědci tak při studii zjistili, že mladí ptáci, kteří byli vystaveni městskému hluku měli slabší imunitní odpovědi než zvířata z tichých hnízd. To je podle vědců známka chronického stresu, který hluk u ptáků způsobuje.

Hluk by mohl přinést v budoucnu vývojové poruchy ptáků

Ptáci ohrožovaní hlukem se navíc výrazně zpozdili ve vývoji svého zpěvu. Jejich písně totiž oproti jedincům žijícím v klidu krystalizovaly o více než 30 % později.

„Naše zjištění naznačují, že mladí zpěvní ptáci, stejně jako lidské děti, jsou obzvláště citliví na účinky hluku kvůli svému potenciálu narušovat učení v kritické vývojové fázi,“ říká Henrik Brumm, který vedl mezinárodní výzkumný projekt.

Studie tak naznačuje, že městský hluk má dokonce potenciál ovlivnit celý kulturní vývoj ptačího zpěvu. Chyby vyvolané hlukem se totiž přenášejí z generace na generaci a tak se zpěv ptáků postupně mění. To by mohlo v budoucnu přinést ptákům i další problémy a vývojové poruchy.

A jaký je váš názor? Podělte se o něj v diskuzi

Štítky: Ptáci, Společnost Maxe Plancka, Zebřička pestrá
Autor: Tomáš Jelínek, Zdroj: MPG


  Diskuze (0 příspěvků)


Témata



Krajské zprávy