
Akustická stopa lidstva může mít podle výzkumu globálního týmu vědců velký vliv na mořské živočichy. Právě pro ně je totiž velmi důležité aby byl v oceánu přirozený „soundtrack“ mořského života. Díky lidské činnosti ale dochází k narušování tohoto prostředí, což je pro zvířata škodlivé.
Podle vědců může nadměrný hluk, který je v oceánu pro zvířata slyšitelný na velké vzdálenosti škodlivý podobně jako nadměrný rybolov, změna klimatu a oteplování oceánu ale i znečištění. Mořští živočichové jsou totiž těmito pro ně nepřirozenými zvuky rušeni, což přispívá ke zvyšování jejich stresu.
Živočichové obývající oceány a moře slyší na mnohem větší vzdálenosti než dokáží vidět či cítit a proto také zvuk ovlivňuje velké množství aspektů jejich životů. Mnoho zvířat jej navíc používá pro navigaci, lákání potravy ale i jako varování před útokem. Nadměrný hluk, který se do oceánu šíří ale tomuto brání.
Hluk v extrémních formách, jakým mohou být například výbuchy při testech zbraní, ale i vojenských cvičeních může být navíc pro zvířata i smrtící. Nejvíce ale samozřejmě škodí zvuk sonarů či lodí, kterých je na moři obrovské množství.
Na rozdíl od znečištění oceánů odpady z lidské činnosti nebo prohlubováním klimatické krize je ale podle vědců odstranění hlukové zátěže mnohem snazší a není až takový problém jej provést mnohem rychleji.
To, že může snížení hluku pomoci mořským živočichům ostatně ukázala už pandemie koronaviru covid-19, která díky menšímu lodnímu transportu ale i výrobě v okolí moří napomohla rychlému zotavení zvířat od hluku. Právě to bylo nakonec viditelné třeba na přesunu mořských savců a žraloků do dříve hlučných oblastí, které opustili.