Konec doby atomové. Německo odpočítává hodiny do konce dalších tří jaderných elektráren

  
Lenka Nováková
27. 12. 2021 ▪ 13:36

Už jen poslední hodiny zbývají německé energetice do vypnutí dalších tří jaderných elektráren. Na jejich výrobu bude nutné nasadit tisícovku větrných elektráren, ty ale mají oproti jádru jasnou nevýhodu - bezvětří.

Jaderná elektrárna Brokdorf
Jaderná elektrárna Brokdorf
Foto: Wolfgang Claussen z Pixabay

Gundremmingen, Grohnde a Brokdorf. Už jen hodiny zbývají do konce provozu dalších tří jaderných elektráren v Německu. Ty budou 31. prosince 2021 odstaveny a následně u nich začne likvidace, která potrvá nejméně do roku 2030. Německá energetika tak s příchodem Nového roku přijde o zdroje jaderné energie, které chce nahradit větrnými a solárními parky.

Vypínání reaktorů zvýší tlak na import

Ačkoliv velká část Evropy včetně České republiky v posledních měsících vidí v jaderné energetice náhradu za uhlí, jehož konec se nezadržitelně blíží, Německo to vidí jinak. I přes silnou kritiku některých obyvatel totiž bývalá kancléřka Angela Merkelová nařídila uzavření všech jaderných elektráren jako reakci na havárii elektrárny ve Fukušimě.

I přes to, že v příštím roce od havárie v japonské elektrárně uplyne 11 let, názory Německa na odchod od jaderné energetiky se příliš nezměnily. Tlak některých odpůrců vypínání jádra sice v posledních měsících zesílil hlavně kvůli probíhající energetické krizi, jež zasáhla celou Evropu – nová politická síla v zemi ale nejspíš do procesu vypínání nezasáhne.

Německo tak bude muset kvůli vypínání reaktorů čelit velkému množství žádostí o odškodnění z řad provozovatelů zařízení, na které ale vláda vyčlenila finance. Energetické firmy ale neváhají a v současnosti všechny své síly upínají do budoucnosti energetiky, která u našeho souseda vede k rozsáhlé akceleraci investic do obnovitelných zdrojů energie.

Ostatně jen tři úvodem zmiňované jaderné elektrárny zajišťují v přenosové síti elektřinu, která se rovná kapacitě téměř tisícovky větrných turbín. Tato hodnota ale zůstává pouze matematickou veličinou, jelikož výkon větrných elektráren není vždy takový, jaký bychom si podle tabulek představovali. Ne vždy totiž fouká vítr.

Německo se tak bude muset po přechodnou dobu stále více spoléhat na dodávky elektrické energie ze sousedních zemí. Ostatně jako k tomu už v současnosti například podle dat aplikace electricityMap dochází. Německá energetika tak bude stále více energie odebírat i od Francie, jejíž energetická síť je na jaderných zdrojích závislá, ale i od Česka nebo Polska, a tedy z uhelných zdrojů.

Díky masivním investicím do obnovitelných zdrojů ale lze očekávat, že Německo bude import elektřiny využívat hlavně jako záložní zdroj. S růstem obnovitelné energie v dalších zemích se tak dá do budoucna očekávat, že na importu budou ve špičkách závislé i mnohé další státy.

Velké ekonomické přínosy by pak mohly získat státy na jihu Evropy, které mají velkou část roku možnost vyrábět elektřinu z fotovoltaických panelů. Oproti tomu severské státy zase lépe využijí větrné elektrárny umístěné na moři.




Štítky: Jaderná elektrárna Německo Elektřina Energetika
Zdroj: RED