Logo EnergoŽrouti.cz
Můj profil      Vyhledávání
Hlavní stránka    DOMÁCÍ     ZAHRANIČNÍ     NÁZORY
Elektromobilita    Globální oteplování    Odpady    Zvířata    Lesy    Energetika    Fosilní paliva    Voda    Vodík    Doprava    
Úvod | DOMÁCÍ | ZAHRANIČNÍ | NÁZORY

Klimatická změna bude mít pozitivní dopady na získávání této drahé pochoutky v Česku

Autor: Tomáš Jelínek
TwitterFacebook
před měsícem
Tomáš Jelínek
Lanýž zimní
Lanýž zimní
Foto: WikiImages / Pixabay

Klimatická změna sice do České republiky přináší stále větší klimatické extrémy jako je sucho nebo naopak prudké deště a další výkyvy počasí. To ovlivňuje přirozené prostředí mnoha rostlin i živočichů, kteří na rychlou změnu podmínek hůře reagují. Podle výzkumu tuzemských ale i zahraničních vědců mohou mít tyto změny i pozitivní dopady a to například na drahou pochoutku – lanýže.

Lanýže přináší regionům miliony eur ročně

Právě lanýžům, tedy houbám, které už dlouhá léta vyhledávají gurmáni pro svou chuť a aroma a jsou schopni za ně zaplatit opravdu velké peníze by se totiž v budoucnu mohlo v Česku více dařit. V běžných oblastech, kde jsou houby pěstovány přináší desítky milionů euro, není se ani čemu divit, když kilogram této pochutiny vyjde na více jak 30 tisíc korun.

Lanýže jsou v Evropě pěstovány hlavně v její jižní části, ta ale působením změny klimatu nejspíše přijde o toto vhodné klima, naopak vzrůstem teploty na severu Evropy by se mohly tyto podmínky přesunout i na naše území střední Evropy. To s sebou nese výhodu v budoucím pěstování lanýžů a výnosů z nich ale i množení jiných druhů rostlin.

A právě tím, jak se zlepší podmínky pro pěstování lanýžů v Česku se zabývali vědci z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR ve spolupráci s experty z Velké Británie, Německa a Španělska. Svůj výzkum pak zveřejnili v odborném časopise Scientific Reports.

„Pro naši studii jsme vybrali dva nejznámější druhy, které lze uměle pěstovat, a to lanýže letního a černovýtrusého. Zatímco první z nich se díky své ekologické toleranci běžně vyskytuje po celé Evropě, druhý považovaný za černý diamant mezi lanýži je pěstován ve středomoří, a jeho největšími producenty jsou Francie, Španělsko a Itálie,“ vysvětluje profesor Miroslav Trnka z Mendelovy univerzity v Brně, který je zároveň vedoucím Oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Pěstování by mohlo pomoci i biodiverzitě

Pěstování lanýžů, které by se podle vědců mohlo v budoucnu v tuzemsku více rozšířit ale nebude výhodné jen po finanční stránce pro firmy, které se pěstováním budou zabývat. Výhodné je totiž i z hlediska přírody a ekologie.

Lanýže totiž mají při pěstování nesporné ekologické výhody jako je podpora biodiverzity a přirozeného vodního režimu v krajině protože jsou nejčastěji pěstovány v symbióze s volně rostoucími duby či lískami.

Podle vědců tak zůstává otázkou, zda budou tuzemští zemědělci v budoucnu schopni a ochotni této nabízené příležitosti využít.


Líbil se vám článek?

Zdroj: SR, MENDELU

Diskuze (4 příspěvky)



Další doporučené články