Evropská komise v minulých týdnech představila další plán, který by měl do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, které mohou za globální oteplování klimatu o 55 procent ve srovnání se stavem v roce 1990.

Právě radikálním řešením chce EU nasměrovat státy na cestu k dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Podle posouzení sociálních, environmentálních a hospodářských vlivů je podle Evropské komise tento plán dosažitelný.

Rychlejší snižování emisí může být další ranou pro automobilky zasažené pandemií

Nový plán by měl revidovat systém Evropské unie pro obchodování s emisemi, posílit politiku v oblasti energetické účinnosti, zvýšit míru využívání obnovitelných zdrojů či zpřísnit normy na CO² pro silniční vozidla.

Právě další zpřísnění emisí pro silniční dopravu je už nyní kritizováno automobilkami, které v současné koronavirové pandemii „lapají po dechu“ a snaží se o co nejrychlejší obnovu trhu s prodejem nových automobilů. Nová politika EU a s ní související zpřísnění emisních limitů vozidel by pro ně ale mohla být dalším velkým problémem, který by mohl ohrozit jak samotný automobilový trh tak i velké množství pracovních míst v celé evropě, které jsou na něj navázány.

Evropa chce být první klimaticky neutrální kontinent na světě

Jak ale uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová: „Děláme vše, co je v našich silách, abychom dodrželi slib, který jsme dali Evropanům: učinit z Evropy do roku 2050 první klimaticky neutrální kontinent na světě. Dnešní den představuje významný milník na této cestě. S novým cílem snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů v EU alespoň o 55 % budeme lídrem na cestě k čistší planetě a zelenému oživení. Evropa vyjde z koronavirové pandemie silnější díky investicím do oběhového hospodářství účinně využívajícího zdroje, podpoře inovací v oblasti čistých technologií a vytváření zelených pracovních míst.“

Nové cíle v oblasti klimatu určené do roku 2030 by podle komise měly přispět i k oživení Evropy po pandemii. Právě přísné cíle by totiž měly stimulovat ekonomiku velkými investicemi do obnovitelných zdrojů, ale i efektivního využívání zdrojů jako je například snižování energetické náročnosti budov.

Členské státy by také mohly pro realizaci investic do této změny čerpat finance z fondu NextGenerationEU, který má k dispozici 750 miliard EUR (téměř 20 bilionů korun) a využít i prostředky za dalšího programového období EU.

Podle ministra Havlíčka je možné cíle dosáhnout, ale později

Proti novému plánu se už ale vyjádřil třeba ministr průmyslu a obchodu ČR Karel Havlíček. Podle ministra Havlíčka je pro Českou republiku nereálné dosažení cíle 55 % snížení emisí do roku 2030 za současné situace, protože by tím mohlo dojít k ohrožení energetické soběstatečnosti země. Podle Havlíčka je možné cíle dosáhnout, ale bude to trvat o něco déle než do roku 2030.