Spalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezitSpalování dřeva je podle vědců horší než uhlí a plyn, Evropská unie ho chce omezit
ČEZ chce do dvou let ukončit provoz další uhelné elektrárny, kterou má ve svém portfoliu. Investice do další modernizace se mu již nevyplatí a tak bude elektrárna přebudována na plyn využívaný kogeneračními jednotkami.
Většinově státem vlastněná energetická společnost ČEZ se chystá na ukončení spalování uhlí v další ze svých elektráren, poté co v loňském i předloňském roce ukončila provoz elektrárny Prunéřov I a dalších zdrojů jako byly Ledvice či první blok v Dětmarovicích chystá ukončení spalování uhlí v dalším ze svých provozů a to právě v Dětmarovicích, kde uhlí skončí úplně.
ČEZ se postupně zbavuje uhelných elektráren či je předělává na jiný druh paliva. V minulosti se tak dohodl na prodeji elektrárny Počerady společnosti Sev.en Energy miliardáře Tykače. Důvodem k prodeji je ale i ukončování uhelného provozu v současných elektrárnách firmy ČEZ jsou také nutné investice pro splnění emisních norem. Ty jsou stále přísnější a firma už nemá v plánu vysoké investice do nich provádět i kvůli očekávanému zákazu uhlí v dalších letech.
Už na konci roku 2022 nebo nejpozději po topné sezóně 2022 – 2023 skončí v Elektrárně Dětmarovice na Karvinsku tři uhelné bloky o celkovém výkonu 600 MW. Místo nich má ČEZ v plánu vybudovat výkonné kogenerační jednotky, které zajistí jak výrobu elektřiny tak i tepla. Pohonem pro tyto jednotky je pak plyn, který je oproti uhlí čistší. Elektrárna tak bude i nadále dodávat teplo do Orlové a Bohumína, jen o něco ekologičtěji.
Účinnost kogenerační jednotky, kterou firma nainstaluje do elektrárny se dostává nad 90 procent, to vytváří velkou finanční úsporu oproti spalování uhlí a uleví i velmi zatíženému Moravskoslezskému kraji, který má s ovzduším dlouhodobě největší potíže v republice.
V Dětmarovicích by tak měly vzniknout hned čtyři kogenerační jednotky o celkovém výkonu kolem 45 MW. Řešení je navíc podle firmy v souladu se strategií teplárenství vyhlášenou Ministerstvem průmyslu a obchodu v minulém roce. ČEZ vzhledem k finanční náročnosti celé akce předpokládá i využití provozní a investiční podpory.
„Evropa stále rychleji směřuje k bezemisní energetice. Skupina ČEZ udělala v tomto další významný krok, už v minulosti jsme emise výrazně snížili a letos očekáváme další pokles o více než 12 procent,“ řekl ředitel divize klasická energetika a člen představenstva ČEZ Ladislav Štěpánek.
I přes to, že se firma snaží aby dopady na kraj byly kvůli přechodu na bezemisní zdroje co nejnižší, dojde podle jejich odhadů ke snížení počtu pracovních míst v kraji přibližně o deset procent. Primárně chce ale firma nejdříve využívat přirozené odchody, tedy odchody lidí do důchodu či jiných společností firmy ČEZ.
ČEZ snižuje počet uhelných elektráren ve svém majetku nejen kvůli přechodu na bezemisní zdroje ale i kvůli očekávanému ukončení spalování uhlí v Česku. Vláda už dříve k tomuto účelu sestavila takzvanou Uhelnou komisi, která měla doporučit vhodný rok kdy by bylo možné uhlí ukončit.
To se nakonec stalo a komise doporučila vládě ukončení od roku 2038. To je ale podle ekologů i některých vládních ministrů v čele s ministrem životního prostředí Richardem Brabcem pozdě a k ukončení by mělo dojít už v roce 2033.
Vláda ale kvůli rozporům termín ukončení spalování uhlí v tuzemsku stále nestanovila a zůstává otázkou, zda jej stihne stanovit v tomto volebním období, které se začíná blížit ke konci. I v případě, že by byl stanoven rok 2038 jako konečný pro uhlí, firmám se už investice do modernizace stávajících uhelných zdrojů nevyplatí.
