Premiér Boris Johnson představil ve středu svůj desetibodový plán, který by měl pomoci Velké Británii s přechodem na zelenou ekonomiku s nulovými emisemi skleníkových plynů. Jeho plán by měl za pomoci inovací, podpory bezemisních energetických zdrojů, zachycování uhlíku ale i rozvoji elektromobility zajistit uhlíkovou neutralitu Británie do roku 2050.

Podle Johnsona vznikne až 250 tisíc pracovních míst

Nový plán by měl podle premiéra přinést nejen modernizaci britské ekonomiky a stále rychlejší tlak na snižování emisí skleníkových plynů v čele s oxidem uhličitým ale i velké množství pracovních míst pro místní pracovníky.

 Díky novým investicím, které by měly dosáhnout až 12 miliard liber (asi 354 miliard korun) by podle předsedy vlády mělo vzniknout až 250 tisíc nových pracovních míst. To by tak mohlo pomoci i s oživením ekonomiky po pandemii koronaviru COVID-19, který zasáhl ekonomiku Anglie ale i dalších zemí.

Stát by měl také novými kroky podpořit investice v soukromém sektoru, které by mohly do roku 2030 dosáhnout až trojnásobku těch současných. Nový plán bude obzvláště důležitý před připravovaným summitem OSN o změně klimatu známým jako COP26, který se bude v příštím roce konat v Glasgow.

Deset bodů pro „zelenou průmyslovou revoluci“

1. Větší využití pobřežního větru, ten by měl do roku 2030 dodávat až 40 GW elektrické energie což podpoří vznik 60 tisíc pracovních míst
2. Masivnější využívání vodíku, cílem by mělo být generovat 5 GW. Jeho využití je plánováno v průmyslu, energetice ale i pro vytápění domácností či přechod současných dieselových vlaků na ty s vodíkovým pohonem, což v Británii v současnosti již testují
3. Nová pracovní místa by měla vzniknout i v jaderné energetice. Tam by mohlo být až 10 tisíc nových především odborných pracovníků, kteří se zaměří na vývoj nové generace malých jaderných reaktorů
4. V rámci rozvoje elektromobility by mělo dojít i k podpoře lokalit zaměřených na výrobu automobilů. Zároveň by měla být podpořena i infrastruktura pro provoz těchto vozidel
5. Lepší možnosti by měla nabídnout i veřejná doprava, snadnější a atraktivnější by pro obyvatele mělo být i cestování na kole či chůze. Dojde tak i k investicím do pěších či cyklistických tras či modernizaci vozidel veřejné dopravy a jejich přechod na vodík či bateriové moduly
6. Podpořena by také měla být odvětví průmyslu a dopravy, která jsou hůře dekarbonizovatelná, tedy například vývoj letadel a lodí s nulovými emisemi
7. Domy ale i veřejné budovy by měly být více energeticky efektivní. Dojde tedy k jejich zateplení ale i využívání bezemisních zdrojů vytápění. To by mělo přinést více jak 50 tisíc pracovních míst hlavně ve stavebnictví. V každém roce až do roku 2028 by mělo být instalováno po celé zemi až 600 tisíc tepelných čerpadel, které nabízejí velmi nízké provozní ale i ekologické náklady. Jejich stinnou stránkou je ale pro domácnosti stále vysoká cena. Právě s tím by mohl pomoci i program „Nové zelené úsporám“
8. Plán by chtěl také zachytávat a ukládat současné emise skleníkových plynů. Cílem je odstranit z atmosféry 10 miliard tun oxidu uhličitého do roku 2030
9. Důležitou součástí plánu je i výsadba nových stromů a podpora životního prostředí. Ročně by tak mělo dojít k výsadbě 30 000 hektarů nových lesů. To zajistí další tisíce pracovních míst v zemědělství
10. Posledním neméně důležitým plánem jsou investice do inovací. Právě moderní technologie by se měly stát velmi důležité v budoucím ozeleňování nejen Velké Británie