Dva roky na výměnu kotle, pak zákaz. Ministerstvo chystá několik tvrdých kroků vůči znečišťování ovzduší
Už za dva roky by měla podle Ministerstva životního prostředí začít platit nová legislativa, která by omezila prodej nových kotlů primárně na uhlí. Tvrdý krok by ale omezil jen malé množství lokálních topenišť. Zásadní problém pro kvalitu ovzduší i emise ale zůstává.
Už jen dva roky by se podle novely zákona z dílny Ministerstva životního prostřední mohly na tuzemském trhu objevovat nové kotle na tuhá paliva do 300 kilowattů. Od roku 2025 by je totiž v rámci ochrany ovzduší a snižování emisí skleníkových plynů mohl čekat zákaz. Ačkoliv se nová pravidla mohou zdát jako velmi tvrdá, zákaz ve výsledku ovlivní jen malé množství domácností.
Změna zákona, která by přinesla zákaz kamen spalujících pevná fosilní paliva by se od roku 2025 ale měla týkat kotlů, které spalují výhradně uhlí. Právě ty se ale podle odborníků v současnosti již téměř nevyrábí a jejich prodeje jsou tak ojedinělou záležitostí. Drtivá většina kamen, které se nyní na trhu dají zakoupit jsou totiž kombinovaná a lze v nich tak spalovat jak uhlí tak i dřevo.
Ačkoliv nové kotle by se podle zákona nemohly v tuzemsku prodávat, tuzemští výrobci by je mohli i nadále produkovat pro zahraniční odběratele. V rámci novely zákona by měl být v tuzemsku zakázán hlavně prodej koksu, antracitu a hnědého či černého uhlí.
Česko stejně jako další země EU v tomto případě reagují na zpřísňující se legislativu Evropské unie, ale i snahy o snižování emisí skleníkových plynů a v případě spalování uhlí také na snížení znečištění ovzduší. Kotle na tuhá paliva totiž v současnosti patří mezi hlavní producenty toxických látek, které prokazatelně poškozují zdraví. Jednou z nich může být například toxický benzo(a)pyren.
Přestože by zákaz, který by vstoupil v platnost pravděpodobně od roku 2025 omezil prodej nových kamen na uhlí – zásadní změnu ovzduší ale v tomto případě nelze očekávat. Podle odborníků totiž problém s toxickými látkami a karcinogeny produkovanými lokálními topidly není problémem přímo topidel samotných ale spíše jejich užívání. Mnoho domácností totiž kotle, kamna či krbová kamna nepoužívá tak jak by to podle jejich návodu k ideálnímu spalování, které by vznik špatných látek omezilo bylo vhodné.
Častým problémem je tak spalování dřeva, které obsahuje přidané chemické látky jako jsou laky či nátěry k ošetření dřeva nebo spalování mokrého dřeva. V tomto případě stejně jako v případech kdy je pro spalování nedostatečný přívod vzduchu nedochází k optimálnímu hoření a vznikají tak právě toxické látky.
Právě z důvodu vzniku těchto látek proti nim bojují některé ekologické organizace a varují před nimi i zdravotnické organizace. Mimo zmiňovaného benzo(a)pyrenu totiž v lokálních topeništích vznikají například i drobné částice PM 2.5, které jen v EU ročně stojí za stovkami tisíc předčasných úmrtí.
Zákon z dílny Ministerstva životního prostředí by ale podle serveru Novinky.cz měl přinést i další změny. Rozšířit by se tak mohly například pravomoce obcí při smogových situacích. Ty by nově mohly omezit či zakázat provoz krbů, kotlů a kamen do 300 kW v případech, kdy je možné je nahradit jiným zdrojem, jež má lepší emisní bilanci. V současnosti mohou obce regulovat pouze dopravu.
