Hlavní stránka    Domácí zprávy     Zahraniční zprávy
Elektromobilita    Odpady    Globální oteplování    Energetika    Lesy    Zvířata    Voda    Vodík    Fosilní paliva    Doprava    
Hlavní stránka | Domácí | Zahraniční

⚡ 31. 12. 2020, 09:21

„Pražský dopravní podnik společně s odborníky z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni testuje nové směsi rostlin pro své tramvajové pásy. Společně tak chtějí získat unikátní a odolné směsi rostlin vhodné právě pro stálezelené tramvajové pásy či pro extrémní městské klima. Nová směs by mohla v budoucnu pomoci i se zlepšením mikroklimatu v tuzemských městech. Mimo DPP a Výzkumného ústavu se na vývoji v rámci projektu „Genofondy pro města a krajinu“ podílí i další organizace jako Zemědělský výzkum Troubsko, SEED SERVICE z Vysokého Mýta nebo OSEVA vývoj a výzkum ze Zubří. Projekt by měl skončit za tři roky. “



Co jsou bleskovky?

Bleskovky jsou rychlé zprávy, které vám přinášíme stručně, jasně a přehledně. Díky bleskovkám získáte rychle všechny potřebné informace bez dlouhého čtení.


Další bleskovky ⚡
  • 18. 1. 2021, 11:24 - Při testech v jaderné elektrárně u běloruského města Astravec došlo v sobotu ke spuštění ochranného systému reaktoru, který jej zastavil. Podle běloruského ministerstva energetiky ale nedošlo k žádným potížím a úroveň radiace v okolí je v normálu. První běloruskou jadernou elektrárnu už od svého spuštění 7. listopadu provázely problémy. Krátce po svém oficiálním spuštění za účasti prezidenta Alexandra Lukašenka byla elektrárna opět odstavena kvůli problémům. Opětovné spuštění provozu a připojení k síti pak znovu proběhlo 19. listopadu minulého roku. První běloruskou elektrárnu stavěla ruská společnost Rosatom, ta je jedním z uchazečů i v tendru na rozšíření tuzemské jaderné elektrárny Dukovany.
  • 16. 1. 2021, 09:08 - Zoologové Safari parku ve Dvoře Králové se rozhodli uspat samici nosorožce černého - Jessi. Ta se v místní ZOO narodila už v roce 1984 a za svůj život přivedla na svět osm mláďat. To poslední se narodilo v roce 2015. Samice musela být utracena kvůli zdravotním potížím spojeným s vysokým věkem.
  • 15. 1. 2021, 12:41 - Díky vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR by brzy mohlo být pivo zdravější díky více hořkým kyselinám a léčivým látkám. Jako prvním na světě se totiž tuzemským vědcům podařilo za pomoci genetické technologie CRISPR upravit gen chmele, který je hlavní složkou při vaření piva. Díky použití nové technologie by tak v budoucnu mělo být možné vyšlechtit užitečnější chmel pro budoucí generace.
  • 14. 1. 2021, 12:55 - Ztráty vody v pražské vodovodní síti byly na historickém minimu. I tak dosáhly 12,91 procenta což v celkovém objemu vytváří 11,6 milionu m3 vody. Ještě v roce 2000 přitom tyto ztráty dosahovaly přes 34 %. Snižování ztrát pomáhají moderní technologie i modernizace celé vodovodní sítě. Minulý rok Pražské vodovody a kanalizace využily k hledání úniků satelitní technologii za pomocí které dochází k vytipování možných lokalit s únikem pitné vody. Ze 45 systémem označených oblastí pak byl únik prokázán ve 26 případech. Další použití satelitní technologie tak PVK chystají na jaro letošního roku.
  • 14. 1. 2021, 12:31 - Správa Krkonošského národního parku v minulém roce vysázela 38 965 sazenic dřevin. Více jak polovina z nich byly listnáče, nejčastěji buk. Mimo sázení správci velkou část dřevin přímo zaseli, díky tomu byly osázeny další dva hektary lesa. Celkové náklady na výsadbu činily v loňském roce něco přes milion korun. Téměř celou tuto částku pak uhradila společnost Škoda Auto.
  • 13. 1. 2021, 19:14 - V Turecku je podle britského deníku The Guardian extrémní sucho za posledních deset let v důsledku absolutního minima srážek. Podle informací deníku tak už dochází k vysychání velkých zásobníků pitné vody. Do 45 dnů by tak mohlo být o zdroje vody připraveno největší město Istanbul. Turecko patří i běžně k zemím s nejmenším podílem srážek.
  • 13. 1. 2021, 10:07 - Povodí Moravy, s. p. spustilo práce na vytvoření nových meandrů a tůní na Trkmance. Revitalizace by měla podle povodí trvat rok. Díky novým tůním a různorodosti okolního prostředí bude okolí řeky vhodnější pro živočichy a rostliny, které podobné biotopy využívají. Vodní tok řeky byl v minulosti narovnán, čímž došlo ke zničení přirozeného prostředí mnoha živočichů, to se nyní snaží společnost vrátit zpět do původního stavu. Nové tůně v krajině vytvoří plochu o celkové rozloze 3300 m2. Po dokončení revitalizace vysadí Povodí Moravy, s. p. v blízkosti koryta ještě 630 kusů dřevin, z toho 180 stromů a 450 keřů.
  • 13. 1. 2021, 09:55 - Emise skleníkových plynů ve Spojených státech amerických poklesly v minulém roce podle odhadů společnosti Rhodium Group o 10,3 %. Výsledek má na svědomí hlavně snížení průmyslové aktivity ale i nízká míra cestování kvůli pandemii koronaviru COVID-19. Snížení vypouštěných emisí skleníkových plynů je největší od druhé světové války. Snížení emisí je cílem mnoha států i společností pro přiblížení se ke splnění Pařížské klimatické dohody. Podle analytiků ale tato snížení stejně jako v případě Číny jsou jen dočasná, po ekonomickém obnovení emise opětovně rychle vzrostou na původní hodnoty či je dokonce předčí kvůli nutnosti rychlého „dohnání“ dluhu ve výrobě firem.
  • 13. 1. 2021, 08:58 - Zemědělská produkce České republiky vzrostla v minulém roce podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací o 1,5 miliardy korun. Podle ústavu za tím stojí hlavně lepší klimatické podmínky a tím i větší sklizeň. Tuzemská zemědělská produkce se v loňském roce zvýšila o 1 %, vzrostly ale i náklady na ní a to o 1,7 %. Za vyššími náklady stálo především zvýšení mzdových nákladů a nájemného za půdu a nemovitosti. Rostlinnou výrobu v Česku nejvíce ovlivnilo přemnožení hraboše polního, který se z Moravy rozšířil i do oblasti Čech. Nejvíce jim byly pak postiženy kraje Ústecký a Středočeský.
  • 12. 1. 2021, 10:12 - Vláda schválila Státní politiku životního prostředí pro roky 2021 až 2030. Ta stanovuje cíle v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu na dalších roky. Nová politika by měla podpořit úsilí o dosažení cílů udržitelného rozvoje, plnění Pařížské klimatické dohody ale i dalších úmluv týkajících se klimatu. K dosažení vytyčených cílů pak budou sloužit finanční zdroje Evropské unie ale i státního rozpočtu ČR. Díky nim by mělo být v následujících 10 letech investováno do životního prostředí 300 miliard korun.